...poplašné zprávy by se již patrně dalo hodnotit tohle upozornění u vstupu do budovy VZP v Jičíně: "Pozor, padá sníh"
Ovšem novoročenky, které nám chodí již od minulého týdne, tonou v záplavách sněhu. Stejně jako naše, samozřejmě - počínaje tou od kočky Míny až po tu ode mne.
Nesmím zapomenout pochválit svou ženu, která o posledním víkendu navštívila vánonční trh v Drážďanech, aby mi tam koupila bochník chleba a knihu; dobrá, to bylo, co jsem z vánočního trhu chtěl já, Janička měla ještě jiná přání a představy - a snad si je též splnila. Každopádně se jí tam líbilo například kluziště mezi domy, vyfotografovala pro nás také ještě vánočně vyzdobenou a AOK (v Čechách se to jmenuje VZP) propagující rikšu a znovupostavenou Frauenkirche. Nejvíce se mi mezi jejími snímky líbil ten vzniklý nedopatřením, proto zde stojí (leží? Je!) jako první.
Ale k věci podstatné: má milá mi tedy dovezla žádanou knihu od autora, který zatím v Čechách moc známý patrně není - seznam jej nenašel na žádné česky psané stránce webu. Je to Dietmar Dath, kniha se jmenuje Waffenwetter, a za slovo úplně na začátku tohoto příspěvku, totiž Charismakler, dostal DD cenu za kreativní slovotvorbu. Taky Waffenwetter je ostatně hezké slovo - a nejen to.
O knize se dá mnohé zjistit pod odkazem www.claudiastarik.de.
...je naše Esterka: v neděli jsme vyrazili do Jičína na kole, jednak, páč tam měla koncertovat, druhak pak, jelikož o víkendech máme mizerné spojení veřejnou dopravou. Inu, dle mého názoru je pro cyklistiku vhodné vlastně každé počasí, ale dcera se musela drobet přemáhat. Sněžilo, když jsme vyjížděli do Jičína, zpět jsme jeli za tmy. Obojí bylo pro Esterku novou zkušeností, jistě užitečnou.
Já při té příležitosti překročil magickou hranici 10 000 km, najetých na tomhle mém posledním kole, koupeném před třemi lety.
Ano, na představení Snu noci svatojánské dnes večer v jičínském K-klubu už lístek neseženete. Avšak nezoufejte. Dcera mne včera vzala na generálku, seděli jsme pohodlně ve druhé řadě (na místech, kde dnes večer bude sedět početná rodina Stránských, jak bylo zřejmé ze jmenovek, nalepených na opěradlech) - a mohl jsem v klidu fotografovat, takže pro vás, kteří jste se už do divadla nedostali, mám alespoň nějaké snímky.
Nové myši, výzdoba ještě i na okénku toalety, zpřístupněné další patro Valdické brány, ovčí babička - tolik práce si Wildovi dali, že lze pozdní nástup trubače klidně přehlédnout; ostatně se prý nemohl dostat nahoru vinou publikem ucpaného schodiště.
Panu Wildovi by město Jičín už mohlo začít alespoň plánovat pomník - jistě, zatím je naštěstí velice živý, ale než se od plánů přistoupí k realizaci, to už by nedožil ani Abrahám.
V albu je pár obrázků ze soboty 1.12.2007.
Tak mi přišla tahle pošta:
Terr@felix,
Your blog Terr@felix caught our attention. I'm the CEO of a recently launched startup for bloggers. We are searching the internet for the world's best blogs by geography, and we found yours for Czech Republic. I would like to invite you to our site which plots the content of the internet on an interactive map of the world. This is a new way to surf the net.
The site is www.VerveEarth.com. Once on board, you can easily link your blog and traffic will begin to flow to your blog. You can update your location, post a picture, and build a personalized internet world of content. If our vision resonates with you, please give us a mention or add our widget to your blog. I welcome any feedback or questions.
www.VerveEarth.com
Kind Regards,
Clayton
CEO | VerveEarth.com
Kolik lidí ji asi dostalo? No ale proč ne, pravda? Musíme si pomáhat. Tedy je odkaz na ně mezi ostatními Lieblinks.
Ale vlastně jsem chtěl o vláčcích: modeláři vystavovali a vzbudili v nás takové nadšení pro železnici, že jsme se rozhodli jet zpět domů vlakem. Ukázalo se však, že realita pořád ještě neodpovídá modelové situaci. Janička, která ráda hledá v jízdním řádu, se bohužel překoukla a vybrala vlak, který v onu neděli nejel. Jasně, ani jedné straně to nemohu mít za zlé. České dráhy se držely svého jízdního řádu - no a má žena přehlédla jednu z mnoha drobným písmem tištěných vysvětlivek, potažmo jedno z mnoha upozornění. Tedy jsme si zavolali taxíka. Než přijel, studovaly děti na zdi nádražní budovy vyvěšený jízdní řád. Zjistily, že vysvětlivek a upozornění je na něm rovná stovka.
Modely však byly krásné:
Mezinárodní studie na zakázku British Council zjišťovala v říjnu a v deseti státech u téměř 4 200 školáků ve věku 11 až 16 let (a s přístupem k internetu) jejich postoj k učení se cizím jazykům a zájem o dění ve světě, potažmo kontakty za hranicemi. Podle výsledků studie se zhruba jen každý třetí Čech v tomto věku zajímá o svět mimo Česko. Čechy v nezájmu o zbytek světa předstihli jen Američané a Angličané.
A má bejt? My si to s tím světem klidně rozdáme, jsme národ husitů - a dnes naštěstí máme opět v čele statečného bojovníka za národní zájmy. Evropo, třes se!
...nemohla zatím zahájit lyžařskou sezónu - příliš mnoho sněhu.
U nás to dnes vypadá pouze nádherně, nikoli katastroficky; samozřejmě mohou někteří zasypanou silnici vidět také jinak.
Esterka si postavila prvního sněhuláka letošní zimy a posléze vylákala ven také Kubu, ba dokonce Mínu, která na to nadělení hleděla z okna a zpočátku velice skepticky.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Tak mne propustili z vězení. Po zhruba 40 minutách. Sotva jsem stihl něco vyfotit. Tedy aspoň valdické kartouzy kostel, kaple, vězeňský Václavák, předposlední místo Valdštejnova posledního odpočinku...
-------------------------------------------------------------------------------------------------
... to dnes nemají lehké. No, asi to neměly lehké nikdy. Vzpomínám na babičku (mé ženy), narozenou ve Vrchlabí, vyrostlou bilingválně a posléze a po léta vyučující němčinu. Až jednou po komunistickém puči přišel pan ředitel a pravil: "Tak, má milá, a od zítřka budeš učit ruštinu. Vždyť je to jedno, nakonec je to taky jenom jazyk." Babička měla nějaký čas před dětmi vydřený náskok dvou lekcí a děti, pravda, z ruštiny nakonec taky odmaturovaly.
Tak nějak, soudím, to mohlo po posledním, tedy "sametovém" převratu vypadat na většině škol, jen s tím rozdílem, že z ruštinářů byli najednou angličtináři. Ti zas přivedli k maturitě další generaci dětí - a také ty odmaturovaly, vždyť je to, konec konců, taky jenom jazyk.
Smůla jen, že se dnes v angličtině musí vyjadřovat každé dítě, nechce-li vypadat jako "lúzr". A že následkem historických peripetií píše do novin, třeba do Literárek, a domnívá se, že správná podoba toho slova je "looser"? Inu, děti to nikdy neměly lehké. A už zase nová generace se od svých po 89. roce maturovavších předchůdců učí angličtinu též četbou nadčasového listu ABC, dozvídá se, co je nového na MySpaceu, co vychází na CD discích (tedy kompaktních discích discích) a co "děláme mi v redakci". Aha, to už je čeština. Ovšem rovněž špatná - je to konečně taky jenom jazyk.
A ta němčina? Inu, také se vyučuje. Jedno z mých dětí z ní dokonce má zkoušky. Na vysoké škole v Praze. Když mne syn o svém úspěchu telefonicky informoval, samozřejmě jsem byl rád a samozřejmě jsem mu to řekl. Dan ovšem vzápětí objasňoval: "To není hlavní důvod, proč ti volám. Musíš mne zachránit před smrtí hlady. Jsem sám doma, mám zde jen jeden instatní pokrm a návod k jeho přípravě je tady pouze německy." Tedy jsem mu musel přeložit, že má obsah sáčku vhodit do vařící vody a nechat jej tam čtyři minuty. V národě Komenského se samozřejmě učí děti pro školu, ne pro život.
...podzim, také letos nádherný. Takto například vypadal předevčírem Zebín.
Více samozřejmě v albu, tentokrát tomto: terr@felix.
A z Baťáku, krásného v kteroukoli roční dobu, jeden obrázek pro sportovce - dobrou chuť!
...nejsou zřejmě tím pravým počasím na to, aby se zdejší obyvatelé zabývali kulturou. Pravda, Prochor by patrně občas, jako v případě mé vernisáže, mohl oponovat tvrzením o nedostatečné propagaci: rozeslal jsem skutečně jen asi třicet zvacích mailů, ale stejně jsem si myslel, že je to spíše tím deštěm, že přišli čtyři lidi.
Jenže dnes bylo krásně a pan Lédl ochutnal lep nejméně stovky známek, jimiž pak ofrankoval Jaromírem osobně podepsané pozvánky pro stejný počet jičínských osobností, svou účast přislíbily televize, noviny, rozhlas.
Nu což, i bez zástupců masových méďů se aukce v galerii uskutečnila, těch několik málo účastníků dalo pro dobrou věc dohromady pár tisícovek - a nakonec to bylo milé setkání s milými lidmi; jen škoda, že se jich v Jičíně nenašlo víc.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Velice uznalá byla tahle poslední (patrně v tomto roce) skupina z Berlína: "Takové nehorázné peníze dávají lidi za indian summer v severní Americe, my to tady máme skoro zadarmo - a jaká je to nádhera!" Kromě nadšení z krás Českého ráje se ještě (už zcela zdarma) pobavili, když jsem jim přeložil, co na jejich adresu pronesla paní kasírka v turistické chatě: "Ale to nejsou čistokrevní Němci, viďte."
Nicméně podzim je nádherný a tak jsem se byl s panem Koudelkou proletět. Obrázky jsou, jak jinak, v tomto albu. A tak mne napadá: onehdy, tuším minulý rok, jsem takhle shora natáčel krátké video.
...rozdílné večery jsem minulý týden strávil v Jičíně. Nejprve mne Robert pozval do divadla na zahradu, což byl večer dosti tichý - celé představení Vetřelce vystačilo se třemi větami. Ovšem vedení loutky bylo opravdu pozoruhodné.
Drobet hlučnější byl večer druhý, na který mne zase pozval John do CML; nejprve jsem si zjistil, co tahle zkratka znamená: v tomto případě "centrální mozek lidstva". Z toho jsem příliš nezmoudřel, ale pak mi žena objasnila, že poněkud velkohubý název pochází z jakéhosi staršího českého seriálu. Nu což. Hrála kapela jménem "Frufru" a dvojku bílého vína jsem dostal ve skleničce na whisky.
Děvče, které mi ji takto bezelstně servírovalo, bylo ovšem natolik pohledné, že jsem to venkoncem nekomentoval. Pravda, v mém věku už se mi líbí kdekterá mladá - už je to pár let, co jsem se zařadil mezi Uhus (ne, nikoli mezi výry, je to jen u nás v Německu zkratka za "unter hundert").
Jestlipak on byl mezi návštěvníky také osamělý autor tohohle inzerátu? >>>
Řekl bych, že pokud nebude psát, ale jen mluvit, jeho šance na seznámení vzrostou.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
