Jaké to časy,

jaké mravy? Inu, jelikož se jedná o výrok, zaznamenaný v antickém Římě, tak asi pořád stejné. Ale někdy, třeba po setkání se Zdeňkem Vodseďálkem z Kněžnic, zlodějem a lhářem, a hlavně s faktem, že tenhle bezcharakterní lump sedí najednou v hospůdce u stejného stolu, vůbec se neostýchá vyjít mezi lidi, a vesničané, třebaže všichni vědí, co je zač, jej beze všeho akceptují ("Vždyť je to jeden z nás, náš člověk.") - pak přece jen ještě drobet žasnu; nebývalo to kdysi tak, že zloději dostávali cejch a slušní lidé se jim spíše vyhýbali?
Nebo nahlédnu do smluvních podmínek společnosti BACKLINKS GENIUS a dočtu se, že "Společnost nenese odpovědnost za jakékoli neplnění svých povinností podle této smlouvy". O tempora! O mores!