...jsem ani neviděl na klávesnici. Teď už ale slzy oschly, nakonec se s tím musíme všichni nějak vyrovnat: Jaromír Bohumil odešel z postu ředitele Regionálního muzea a galerie v Jičíně. Do ševcovny se s ním přišla rozloučit spousta kulturních jičínských lidí, byly dary, hudba, zpěv... Díky za všechno, Jaromíre, a hodně štěstí!
"...budeme sledovat ostatní týmy, které se probojovaly na náš úkor a - myslím si - nebyly lepší."
Anglicky se tomu - myslím si - říká "telling name".
Když se prodavačky zeptám, zda má to či ono na dévédé, kouká na mne divně. Když mi prodavačka to či ono nabídne na dývýdý a já na ni spustím anglicky, hledí na mne překvapeně. Když v zápalu diskuse řeknu céócvaj (Mám přece jen v Německu odpracováno dvacet let, německé občanství... Některé věci mám zkrátka zažité v němčině víc.), stane se to mou přezdívkou. Vycházeje z toho, mohl bych patrně všem Čechům přezdívat outů, včetně těch, kteří si občas spletou deadline a dead end, jako onehdy Š. Oukej, nedělám to.
A proč o tom vlastně píši? Konal se u nás v Ká turnaj v nohejbale, skončili jsme se synem čtvrtí z pěti mužstev (docela dobré, když si pomyslím, že jsem to hrál poprvé) a když se pak sousedé drobet podnapili, vysvětlili mi, proč nás museli rozdrtit: "My tady prostě nemáme rádi Němce." Myslím, že tu zmínku o xenofobii, kterou mám na německé verzi své webové stránky, zatím mazat nemusím.
Za veřejné WC v JC, v ulici Smiřických, se platí pět korun, pivo v hospodě, z jejíhož okna je snímek napravo (komentář k jazykové úrovni si dnes ale raději odpustím, mají to ti lidi i tak těžké dost), tak to stálo dvacet korun - a tyhle všechny peníze se dají ušetřit. A šetří se, jak vidíme. Pravda, ne všude, například aut na silnicích spíše přibývá a přispět na to musí i cyklista, třeba já, abych nechodil daleko. Šrotovné, no jo. Harald Schmidt po jeho zavedení v Německu navrhl sešrotovat celou spolkovou republiku a začít znova - konečně, přinejmenším jednou už to fungovalo, pravda?
Krize se ale netýká jen lidí, kteří nemají na záchod. "Maďarsko se šíří kamsi", pravil podle LN prezident České republiky. Ovšem situace na Pražském hradě je kritická již..? Jak dlouho už je vlastně pan Klaus prezidentem?
... jsem dnes ráno strávil na Valdštejnově náměstí dobrých pět minut, totiž těch po osmé hodině, kdy už bych vlastně měl za svůj pobyt zde platit. Neplatil jsem, vždyť jsem jen doprovázel dceru, také letos prodávající pohádkové noviny. A něco jsem se v ilegalitě naučil, totiž jak se anglicky řekne Loučeň - pro lepší zapamatování jsem si to vyfotil. A pak už jsem dnes na náměstí nebyl a opožděný (47 minut!) ohňostroj jsem si fotografoval z místa, které jsem považoval za vhodnější, než placenou tlačenici před zámkem. Jistě poznáte, kde jsem (ach, tak dlouho) stál.
... jsem zase jednou dokázal odolat. Pravda, pomohla mi ševcovna, její příjemný provozovatel, přátelští hosté, víno... Díky! Mohu i nadále s čistým svědomím tvrdit, že jsem ještě nikdy neviděl zahajovací průvod festivalu Jičín - město pohádky. To nejkrásnější z něj jsem si stejně vyfotil už předem - naši Esterku, letos jako Kasperle.
...neboli "tradice, odpovědnost, prosperita". Tak jo. A kdo je tady zodpovědný za S u starostů, kteří tuto iniciativu údajně podporují? Nebo jsou to nějací Starostovi, jako má Paroubek Kočkovy? Tajní čeští miliardáři? Pan Knotek senior, vyprávěl mi dnes pan Wilda, prý před volbami říkával: "Chudí lidé si politiky v
olí, bohatí si je kupují."
Jičín ostatně, tak ten si své politiky nekupuje, očividně je dostal zdarma. Na nákupy už by stejně nebylo, většina peněz se vydá za chodníky a nezůstane už ani pár korun pro někoho, kdo by před jejich realizací shlédl nové nápisy na městském infocentru. Já to nepoznal, tedy jsem se byl informovat a prý je to němčina: Informationscenter. Myslel jsem si, že německy by to mělo být Information
szentrum, ale úřad to opět jednou ví lépe. A o kus 
vedle zase na náměstí nový krámek, tentokrát s názvem v korektní němčině: Korrekt. Češtinu už ovšem majitel nezvládl.
Inu, když pomyslím na naše děti na jednom blízkém gymnáziu, nemohu se příliš divit. Zase ale se tam dbá o jejich bezpečí, to je dobře.
Abych se však nenavážel jen do Čechů - také v Německu je možné vidět legrační nápisy, cituji jeden z Berlína, návod na automatu: Druhou minci vhoďte až po vhození první. Jakýsi vtipálek k tomu fixem připsal: Zkusil jsem to obráceně - a šlo to taky.
...byla docela legrace. Naše víska sice skončila čtvrtá z pěti soutěžících, ale nejsem ještě takový patriot, aby mne to moc zarmoutilo. A protože jsem si cvičně fotil a nabídl fotky ke stažení zdarma (přičemž mi z důvodů, které asi nikdy nepochopím, byly podsouvány též jakési temné úmysly), nandal jsem obrázky do tohoto webového alba; snad je případní zájemci najdou a budou z nich mít radost, vše ostatní je mi lhostejné, vzkazuji rejpalům.
... jsme za posledních osm dnů najeli s dětmi po cyklostezkách, které si toto označení zaslouží. Něco z toho, co jsme cestou viděli, je ke spatření v tomto albu.
...pravila dáma s řidičákem zřejmě ze zásilkové služby, vjíždějící z vedlejší silnice na mou "cyklotrasu"". Patrně čerstvě se navrátivše z Anglie zírala usilovně vpravo, zatímco se čumák jejího vozu sunul přímo přede mne. Zastavil jsem včas, ovšem vylekal ji kvičícími 
brzdami. Naštěstí jsem však svou helmou neudělal bouli do jejího vzácného plechu, takže se spokojila s omluvou.
V sobotu to pokud jde o auta vypadalo v Jičíně a okolí ještě hůř, naštěstí se do lodžie dá dojet vcelku pohodovými okreskami, potažmo kousek přes pole či louku, ted
y jsem tam strávil příjemné odpoledne s kamarády, kterým děkuji a posílám pár obrázků prostřednictvím tohoto alba.
Kromě kamarádů a pana Lédla, očividně jednoho z hlavních organizátorů setkání, jsem si v neděli vyfotil Prochora, statečně tvořícího podstatnou část publika na vernisáži mých fotografií na a o Valdické bráně. Jičínský fotoklub, jehož členem jsem se zatím oficiálně nestal, jelikož mi ml
adý Nožička prý nejprve musí poslat jakýsi dotazník a přihlášku, což nečiní, zřejmě proto, že jsem mu, jak mi dal onehdy vědět, "nepadl do oka", nebyl zastoupen v hojném počtu. Jakož též jiní. Nu což.
Během víkendu jsem se také definitivně rozloučil s OS Windows a přešel k linuxu, se kterým jsem již nějaký čas koketoval. Na fotografiích by to ostatně nemělo být znát.
... cyklotras vykazuje Česko dle časopisu, uff, jak on se jen jmenoval, cosi jako отчизна, no jo. Vlastně, mám-li citovat přesně (a to bych samozřejmě měl), vykazuje Česko AŽ 37000 km atd., to "až" je jistě důležité, jinak by je tam autor nedával, pravda? (To jen já jsem hloupý a nechápu.) Důležitý je ještě také doplňující údaj: ČR se nyní délkou cyklotras vyrovnává 4,5x většímu Německu, hurá.
Jen v tom Německu cyklotrasy nevypadají jako tahle na obrázku z Českého ráje. Vím, o čem mluvím, svého času jsem jezdil na kole do práce z Frankfurtu do Rosbachu a celých 25 km jsem se nepotkal s autem. Tady mne automobilisté, nerespektující dopravní předpisy ani na "cyklotrase", mnohdy docela vážně ohrožují. Když se pak dokonce předhánějí dva protijedoucí náklaďáky, nemám jiné východisko, než příkop vedle - ne, nehodlám si nic nalhávat: příkop vedle silnice. A ty statisticky vykázané cyklotrasy? Inu, Winston Churchill je údajně autorem tohoto výroku: "Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval."
... jsou automobilisté schopní zahodit do příkopu u silnice, to je vážně děs. V první letní den se ale okolo Jičína nabízejí
i hezčí pohledy, třeba z Veliše na východ slunce; jak ostatně Jaromír hned poznal, nestál jsem na samém vrcholku kopce, ale kousek pod ním.
... je v otázce dodržování autorských práv jinak než švorcoví Frantové, zdejší penziony nebo regionální tisk očividně až puntičkářská, ovšem takovým podivným způsobem, že mi poskytuje další důvod ji nesledovat. To mi ovšem ne každý věří, jak jsem se nedávno v hospůdce dozvěděl. Jak to tedy je?
Podle serveru digitálně.tv bych dokonce i pro příjem veřejnoprávní čt1 a čt2 potřeboval vedle nového televizoru nebo jakéhosi modulátoru nebo settopboxu ke starému (který ale, zdůrazňuji nechápavcům ještě jednou, NEMÁM!) ještě tzv. dekódovací kartu, která může stát nějakou tu tisícovku, to vše vedle běžných poplatků veřejnoprávní telce, která mne navíc bude otravovat reklamou téměř stejně, jako komerční Nova nebo Prima. ČT se to pokouší zdůvodnit, cituji: Hlavní problém je ve vysílacích právech, které jednotlivé stanici nakupují pro převzaté pořady nebo sportovní přenosy. Zahraniční filmy, seriály, ale třeba i dokumenty a sportovní utkání se prodávají vždy jen pro území státu, na kterém televize vysílá. Porušení smlouvy by provozovatele televize vyšlo draho, a proto musí zajistit, aby jeho program mohli sledovat opravdu jen obyvatelé dané země. Z toho důvodu také stanice, které nevyrábějí jen vlastní pořady a nakupují od jiných producentů, svůj signál na satelitu kódují. V České republice se to týká především plnoformátových stanic, jako je ČT 1, ČT 2, Nova či Prima. Kódované jsou i zahraniční plnoformátové, ale také speciálně zpoplatněné stanice.Platí to ale i naopak: zahraniční televize na satelitu často kódují, a tak je diváci v České republice nemohou naladit, a nebo pouze jako součást placených služeb, kdy k jejich příjmu ale stejně potřebují přístupovou kartu. Existuje ale řada výjimek, především pak německojazyčných televizních stanic, které na satelitu nekódují a čeští diváci je tak mohou bez problému přijímat i bez dekódovací karty. Jde například o německou verzi Eurosportu, za jehož příjem se u českého vysílání platí, ale také rakouskou veřejnoprávní televizi ORF či německé veřejnoprávní stanice ARD, ZDF a jejich regionální mutace.
Co tady postrádám, je vysvětlení, proč ony zmiňované německé či rakouské stanice mohou vysílat nekódovaně, stejně jako třeba už neuváděné britské, francouzské, italské, polské, arabské.., abych jmenoval jen některé. Stejně tak volně šíří své programy i řada komerčních kanálů celého světa. Kašlou na autorská práva nebo mají uzavřené jiné smlouvy?
Navíc se čt brání také sledování svých programů na netu (Proč je tam tedy dává?) - když jsem to zkusil, vybafli na mne, že musím mít Windows Media Player, min. desítku. WMP nepoužívám vůbec. A když k tomu všemu přidám ještě pochybnou kvalitu programu, dojdu k jednoznačnému výsledku: Česká televize? Děkuji, nechci! Ani veřejnoprávní, ani komerční.
A ještě k těm autorským právům: Je mi jasné, že tvorba je často také citací či obměňováním již existujícího, ne vždy jen stvořitelským aktem, ale nelíbí se mi, když někdo prostě něco zkopíruje a jediná změna je v podpise pod dílem.
... ve spojení se mnou a fotografií: 5. 7. 2009 v 15.00 stačí zvládnout těch zhruba 150 schodů Valdické brány a můžete se zúčastnit vernisáže výstavy mých fotek. Svůj dík adresuji agentuře NAHORU - DOLŮ. A protože si dokáži představit, že už se spousta lidí nemůže dočkat, až uvidí, co jsem zase spáchal, doporučuji navštivit stránku penzionu No. 30 ve Svijanském Újezdu. Škoda jen, že mé foto pro svou prezentaci využívají bez mého svolení. A pozor! Pokud jste někdy absolvovali více než dva roky výuky německého jazyka, neklikejte na německou verzi stránky, mohli byste zvracet.
Tristní mi připadá dole uváděná informace: web designed by David Jíra made for the University of Hradec Králové within the semestral project of TNPW. Samozřejmě, vidím přece, jak si naše děti za domácí úkol připravují různé referáty: Ctrl+C, Ctrl+V, hotovo, za jedna. Zatím se mi sice daří je přesvědčovat, že musí investovat též něco vlastního úsilí, ovšem až někdy třeba budou kdesi daleko na universitě, kdo ví, pod co všechno se podepíší jako autoři. Pravda, Davide?
... bych mohl ponechat další, tentokrát zcela jinak laděnou poštu z jičínského fotoklubu. Tak snad jen: Díky!
Dobrý den,
Fotoklub Jičín není pouze jeden člověk který Vám odpověděl na mail a vyvěsil
na web pouze pro zvané, je nás tam více a myslím že přivítáme každého kdo se
chce přijít podívat. Tudíž jestli pořád chcete přijít na náš sraz tak můžete a
já Vám dám vědět kdy se koná. Krom jiného si zařídím aby se takové restrikce,
o kterých jsem nevěděl již neopakovaly. Z pozice vlastníka serveru a správce
fotoklubáckých stránek mám páky jak toto zařídit.
Dobré světlo a někdy na srazu nashledanou
--
Jaroslav Kuba
... je velmi exkluzivním spolkem. Sice to tak na první pohled a v jeho stanovách nevypadá, viz závorka,
(Podmínky pro přijetí do fotoklubu.
Máte zájem stát se členem? Stačí splnit tyto podmínky:
O vašem "členství" rozhodnou stávající členové.),
praktický test ale naznačuje něco jiného.
Jelikož mi říct doma "má nejdražší, odcházím na schůzku fotoklubu" připadá hezčí, než prohodit "tak já jdu, ženo, do hospody", fotoklub se schází v mém oblíbeném vinném sklípku a občas, pravda, také fotografuji, odeslal jsem e-mail na uvedenou adresu.
Dostalo se mi této pozoruhodné odpovědi:
| Od: | Foto Klub (fotoklub-jicin@email.cz) |
| Odesláno: | 23. května 2009 15:43:05 |
| Komu: | terrafelix@pprokes.cz |
(tuto e-mail zprávu odeslal systém ROBOTmail s. r. o)Zpráva od Pravoslava Prokoše - přijata a přečtena v 15:09:34 dne 24. května 2009.
Zvláštní mi přišlo, že robot svou odpověď odeslal den před obdržením a přečtením mého dotazu, dále pak, že zkomolil mé jméno. Ale to už asi tak roboti dělávají, co já vím. Já stejně nechtěl diskutovat s robotem, ale dojít si pro vyjádření ohledně mého (ne)přijetí do sklípku na příští schůzku klubu, jak jsem fotografům též napsal ve svém e-mailu. Ovšem mezitím na klubových stránkách k informaci o příštím setkání klubu ve veřejných prostorách vinného sklepa přibyla jiná, která tam před 23. květnem nebyla: Sraz je pouze pro zvané. !!! Včetně té tečky a tří vykřičníků za větou.
No dobrá, ona je nakonec žena smířená s tím, že si občas zajdu na víno, zda to bude do hospody nebo třeba do fotoklubu, to asi nemá za tak důležité. A já nakonec také ne.
... bude začínat naše dcera, tentokrát na gymnáziu. Poprvé to bylo ještě na prvním stupni základní školy v Libuni, kterou pět let navštěvoval také syn. Ten se poté dostal na osmileté gymnázium do Jičína, kde ovšem s němčinou pokračovat nemohl (pro malý zájem studentů, ale také školy, obávám se) a musel začít dohánět náskok šťastnějších spolužáků v angličtině. Dcera, o jeden ročník za ním, chtěla rovněž na osmiletý gym, přešla tedy s předstihem na anglinu ještě v Libuni, aby se až později dozv
ěděla, že jičínský gym bude napříště jen nanejvýš šestiletý, takže pokračovala na 4. ZŠ, kde posléze začala s němčinou podruhé, když přibírali druhý cizí jazyk; stejně tak podruhé, ovšem na gymnáziu, začal s němčinou náš syn. Nyní tedy Esterka půjde na šestiletý gym, bude ve třídě se samými zatím angličtináři a spolu s nimi začne opět němčinu od der die das. Složité? Inu, ano.
Ale má její přestup také své dobré stránky: jičínské gymnázium nově nabízí latinu, zatím nepovinně a jen, bude-li dost zájemců, ale stejně, potěší už ten dobrý úmysl. A také se Esterka nebude muset stýkat s paní učitelkou Lisou, ani zastupující. Proč jsem tomu rád? To asi postačí vysvětlit tento citát: "Mne taky netěší suplovat ve vaší stupidní třídě." Pravila pí. učitelka Lisá, 26.05.09.
Jiný citát:
"Málem jsem se srazila s netopýrem!", vykřikla tuhle ráno žena, připravující se odejít do práce. Ano, vedle myší, slepýšů a různého hmyzu zase jedno zvíře, které jsme si nepořídili, nicméně u nás bydlí. Ve volných chvílích visí pod lavicí v jídelně.
...někam, pravil Robert. Tak jo. Ono "to" jsou fotky z návštěvy "velvyslanců Evropské unie", což byli, jak jsem se posléze dozvěděl, jacísi úředníci z Bruselu. Zastihl jsem je náhodou v lodžii, přičemž o stíhání vlastně nemůže být řeč, čekal starosta, čekal hejtman (v doprovodu příjemné, totiž velice mlčenlivé blondýnky; foto), čekal pers
onál cateringu - a čekali tvůrci expozice, tedy právě Robert (Smolík), manželé Lhotákovi, Jaromír Gottlieb a další, kteří si dali záležet
, aby "velvyslancům" přiblížili Jičín; šlo snad také o získání nějakých peněz z EU. Nakonec úředníci dorazili, eskortováni bůhvíproč městskou policí (která se poté věnovala hlídání vlaku, jednoho, více jich za tu dobu neprojelo), vyslechli si projevy i nabídku bližších informací k viděnému, načež se vrhli na připravené jídlo + pití. Vypadalo se, že jeli z Bruselu bez zastávky a bez svačinky p
římo až do Jičína. Poté odjeli a najedli jsme se i my, tedy pan hejtman, pan starosta...
Ach ano, ty fotky, Roberte, jsou tady v tom albu.
A když už jsem se utrhl od práce a dostal se až sem, tak ještě rychle obrázky k ohňům (čarodějnice), "našemu svátku", jak pravil řečník v lipách, totiž k 1. máji a k
omunista (bylo to, jak řekl správně pan Wilda, aniž by tam musel chodit, "takové berlové") - úplně na závěr pak důležitá informace: pan Kořínek si, ještě než zabubnoval na nádvoří zámku (byla to paráda; foto), otevřel v Jič
íně takovou menší galerii. Tedy, otevřel: ono je tam sice napsáno, že bude otevřená přes den (a 
zavřená v noci), jen jsem zatím asi nenatrefil ten správný den. Budu to zkoušet.
Jak si tak ještě prohlížím fotky - zdá se, že Jičín zase jednou postihly trabanty.
... už jezdit netřeba, stačí navštívit galerii v Jičíně. Jsou to sice (jen) Špicberky Petra Volfa (a ani to není tak úplně jisté, jak pan Volf přiznává), ale obrázky + doprovodné texty jsou informativní, některé dokonce hezké až krásné, potažmo (tři) vtipné. Milým gestem bylo rozdání těch podle názoru vystavujícícho vystavování ne úplně schopných pokusů - také jsem si jeden obrázek odnesl, tady je.
Škoda jen, že se pan Volf nevzdal úvodního projevu. Pasáže, ve kterých popisuje sám sebe jako svému "třídnímu původu" a kořenům věrnost zachovávajícího "bourgeoise", přes všechna příkoří, kterými jej za jeho pevný postoj zavalil komunistický režim.., tak ty byly spíš legrační. Ba i ten náznak odboje v jeho slovech, toho hezky českého: například právě vystavovaným fotografiím dal vzniknout na "ušetřeném" filmovém materiálu - dvacet let po sametovém převratu si snad můžeme dovolit říci, že šlo vlastně o krádež, samozřejmě s cílem zasadit ránu nenáviděnému režimu, který panu Volfovi nedovolil víc, než kariéru kameramana Krátkého filmu; nebýt oné marxleninské historické anomálie, mohli jsme být o úspěšného hostinského bohatší.
Ach, vem to nešť, řeči se zapomenou a obrázky zůstanou. A co já vlastně vím, možná byl pan Volf u PTP, pracovně nasazen v mé rodné Ostravě, toužil studovat a nesměl - oni komančové měli dost možností, jak lidem znepříjemnit život (třeba i smrtí) a bohatě je využívali. Sorry, grey wolf. A díky za fotku!
