pf 2013

Pro ten případ, že to s koncem světa zase jednou nevyjde, přeji do dalšího roku vše nejlepší. A možná bych měl ke své poslední "péefce" přidat vysvětlení: V uniformě mne není vidět často, ta na obrázku je vlastně mou první a patrně poslední. Jenže onehdy jsem při setkání s velitelem dobrovolných hasičů u nás ve vesnici viděl jeho zarmoucenou tvář, nedalo mi to a zeptal jsem se, co se děje. "Ale, umřel nám hasič. A teď nemůžu sehnat čtyři živé hasiče na čestnou stráž k rakvi." Inu, ano, "naši furianti", totiž zdejší burani, dokáží nenávidět až za hrob. A tak jsem vstoupil do sboru dobrovolných hasičů, vyfasoval uniformu, odstál to panu Blažkovi, kterého jsem ostatně považoval za prima chlapa, udělal si na památku foto a po čtyřech hodinách jsem sbor opět opustil. Velitel byl spokojen, pan Blažek snad také  - a já si, doufám a věřím, drobet vylepšil karmu. Takže přeji všem (dobrá, neměl bych přehánět a už vůbec ne lhát, tedy téměř všem, přinejmenším však mnohým) dobrý rok. A kdo by snad v r. 2013 umřel, nechť má dost kamarádů, kteří mu přijdou na pohřeb .

Poslal mi ...

... pan kastelán odkaz na Prochorovy fotky z loggie. Tedy, mám-li citovat přesně: na Prochorovi fotky, potažmo Prochorovo fotky. Když jsem mu navrhl jako třetí možnost jazykově korektní Prochorovy fotky, přišla mi obratem odpověď: Jiří Vydra odkaz šalomounsky změnil na Prochorovu fotogalerii. Přijde mi to roztomilé.

Jo, a tyhle tři snímky jsou zase ode mne, což je snadno k poznání, neb jsou rozmazané, jak to mám rád.

Skřivánek...

... byl pro mne, městské dítě, vyrůstající v socialistické Ostravě,  takový ten pták, co se třepetá nad rodnou hroudou a svým zpěvem oblažuje rolníka, kráčejícího za koněm s pluhem. Páč teď ale jezdí traktory a zpěv přehlušují, vykašlal se na to a začal, jak vidím, novou kariéru. Překládá. K tomu jeden citát: ... máte pravdu, že překladatelské agentury používají Google a potom text upraví. Otázkou je jak kvalitně. My překládáme u Skřivánka,  Inu, nevím, nakolik je seriózní prodávat text, který vytvořil někdo jiný, totiž google. Patrně by mi to svědomí nedovolilo. Nechápu také, proč někdo platí za překlad, který může získat zdarma jedním kliknutím. A k té kvalitě: Na zmíněné stránce, totiž www.severnicechy.info/de, je několik hezkých příkladů, např. "vyberte kategorii" či "vyberte region" překládá skřivánek důsledně "nehmen Sie Kategorie/Region aus". Tedy "vyjměte", možný výklad ale je také "oberte". Vedle toho jsou legrácky jako " in der Hälfte des 14. Jahrhundert", aniž by bylo řečeno ve které polovině (on totiž google nechápe rozdíl mezi polovinou a středem, tedy Mitte des Jahrhunderts) a s nedokončeným genitivem právě jen legrácky. A že je text mnohdy nesrozumitelný? Vzpomínám si, jak mne kdysi kdosi také žádal o úpravy googlích překladů - odmítl jsem. Nemám totiž čas ani chuť hádat, co je to středověká pojízdná knihovna (kdybyste to nevěděli ani vy: google mínil potulného mnicha). Dávám přednost poctivé ruční práci. 

Placebo efekt ...

... zná asi každý. Ale nocebo? Tak údajně vědci nazývají negativně se projevující stejný efekt četby k lékům připojených "informativních" textů, tzv. příbalových letáků. Porovnáním kontrolních skupin (skutečný lék - cukrátko) zjistili, že lidé, kteří si tyto letáky čtou, více trpí v textu uvedenými vedlejšími účinky léků. A že jich není málo, pravda? Obvykle se tam najde vše, od bolestí hlavy či závratí až po náhlou smrt. Inu, farmaceutické firmy jsou opatrné, pochopitelně. A americká posedlost žalobami, vydatně stimulovaná cechem právníků (rovněž zcela pochopitelně) nám přinesla také varování na krabičkách cigaret. Škodí patrně přinejmenším stejně jako kouření samotné, ovšem zatímco četbě letáčků umně poskládaných v krabičce s léky (ty texty jsou opravdu dlouhé) se lze snadno vyhnout, u cigaret má jen člověk negramotný šanci se nocebo efektu vyhnout. Patrně proto se brzy dočkáme nechutných obrázků rakovinou prolezlých plic - oni pořád ještě mnozí kuřáci nabourávají státní finance dlouholetým pobíráním důchodu, namísto aby s příslušnou dávkou zodpovědnosti vůči systému sociálního zabezpečení zemřeli na rakovinu den po získání nároku na něj.

Čechů čest ...

... zachraňuje třeba Luboš Moravec - jsem moc rád, že mohu psát také o slušných lidech. Na jeho stránce http://itras.cz ostatně mohou potenciální uživatelé mých fotografií vidět, že dohoda se mnou není nijak obtížná, příklady jsou zde: http://itras.cz/zebin/galerie/  http://itras.cz/valdstejnska-lipova-alej/galerie/  Žádnou z fotek nemusel krást, stačilo zdvořile požádat.

Vzhůru ...

... do pohádky. Dnes už samozřejmě ne s uzlíčkem buchet zavěšeným na holi přes rameno, nýbrž na motorové sekačce (samozřejmě nikoli přehozené přes rameno). Je to ona zavrženíhodná komercializace, na kterou se hněvá Prochor? Je to sponsoring, jak tvrdí "filosof festivalu" Čeliš? Vidím to spíše jako agresivní reklamu: koupit
 si podstatný kus nejfrekventovanějšího místa a od rána do večera tam vrčet. Zda to přispěje k lepšímu obrazu firmy, což asi mělo být cílem? Ne v mých očích - ale já také nemám tak velkou zahradu, abych ji musel sekat traktůrkem, jsem tedy pro onu firmu zcela nezajímavý. Zajímavější, i když snad také ne pro výrobce travních sekaček, přinejmenším však pro mne, byla beze sporu "filosofova" "zkušenost" (Že bych nadužíval uvozovky?Ale ne, viz následující citát.): "Viděl jsem pár 'festů' na 'Západě' a tam jsou to monstrózní komerce! Jen! komerce." Konec citátu. Inu, já žil ve Frankfurtu (nad Mohanem, měl bych asi dodat) řadu let ještě v době, kdy Evropu dělila železná opona právě na onen "Západ" a "Východ" (dávno již tomu), a troufám si tvrdit, že pan Čeliš kecá a v životě neviděl např. Museumsuferfest nebo Straßenfest in der Berger, Holzhausenschlößchenfest atd., protože pak by něco takového nemohl vypustit z úst. Jaké tedy akce, srovnatelné s festivalem Jičín - město pohádky, má asi "filosof festivalu" na mysli? Ach, nebojte se filozofie, i jako filozofové můžete zůstat broučkopytlíkovskými Čecháčky, kteří patrně jen podvědomě cítí vlastní ubohost a povýšeně žvaní o věcech, o nichž nemají ani páru.

Proč?

Když tak jezdívám zdejším krajem na kole, vidím, že pravá strana cesty je obvykle mnohem opotřebovanější než ta levá. Je to snad tím, že se v Čechách jezdí vpravo? Zajímaly by mne zkušenosti ze zemí např. Spojeného království - má osobní z Anglie mi říká pouze to, že tam nemají dostatek natolik rozbitých silnic, aby se daly vyvozovat nějaké závěry v tomto směru.

Zase jednou...

... si nějaká svině ukradla mé fotky. Dvanáct mých snímků oblepila reklamama ... Ostatně svině anonymní,  na své webové prezentaci neuvedla žádný kontakt, adresu, jméno - nic, zero, nula. Už to má jistou výpovědní hodnotu. Stránka pak byla dosti hloupě naklikána do šablony, prodávané spolu s webovým prostorem pražskou firmou, která sice - byť ne příliš ochotně - zlodějskou stránku http://www.prachovcity.estranky.cz/clanky/prachov-a-okoli/okoli--prachova.html  zablokovala, odmítla mi však sdělit, kdo za zlodějnou stojí. Prý to sdělí jen policii. Inu, vydal jsem se tedy na policii. Když jsem svou situaci vysvětlil počtvrté  a opakovaně uniformu informoval o tom, že jsem firmě napsal, co jsem jí napsal, kolikrát jsem jí napsal, co mi firma odpověděla a tak podobně, zaznělo z prostoru mezi čepicí a výložkama: "A komunikoval jste s nimi?"
Kdysi kdesi jsem četl, že čeští policisté by měli mít alespoň maturitu. Měli by. V Jičíně ji zatím zcela zřejmě nemají.

Bill Gates ...

... mne dnes stáhl o padesát Kč. Dětem se totiž rozsypal počítač, dostaly tedy nový notebook, samozřejmě s předinstalovanými widlemi. Sedmičky: rychlejší, jednodušší, snazší, bezpečnější, prostě lepší - tvrdí microsoft. Možná ve srovnání s jinými verzemi widlí - no a? Přátelské k uživateli? Inu, když vidím, že nedostanu žádný disk a vím, že  windoofs budu nejpozději za rok muset přeinstalovat ... Dokáži si představit, že má osmdesátiletá matka (a spousta jiných běžných "postižených", totiž uživatelů woken) na tohle myslet nebude, a pokud ano, pořídit si záložní kopii operačního systému, který bohužel i bez ní stojí pár tisícovek, pro ni (ně) nebude úplně jednoduché. Ale dobrá, tak jsem si koupil těch pět DVD, co po mně systém chce na zálohování. A Billy G. zase něco ušetřil, totiž právě onu padesátku v českých. Šetřit je nutné, je krize a když má jeden pouhých pár miliard, necítí se asi právě bezpečně zaopatřený. Ale nejen američtí miliardáři šetří. Také třeba jičínská kulturní zařízení očividně nemají na rozhazování. Nač dnes jejich šéf shání jednoho brigádníka, ještě loni (s jistými obtížemi) zvládali minimálně dva. Jsem skutečně zvědav, zda vhodného kandidáta najde: jak ukazuje přiložený snímek jeho vývěsky, požadavky jsou značné.  Do určité míry jim odpovídá třeba Dagmar Patrasová, ta ale zase už jen těžko bude mít v den nástupu 18. narozeniny. A také nemá vousy, alespoň žádné, které by stály za řeč. Inu, uvidíme. Nebude to patrně snadné, ale ušetří KZMJ za nejméně jednoho brigádníka - ta námaha se tedy vyplatí. Měli by si z Billa Gatese a pana Nožičky vzít příklad v technických službách města. Tam totiž naopak poněkud plýtvají. Kdyby na tu WC-ceduli napsali správně německy offen (otevřeno) namísto toho nešťastného öffnen (otevřít), mohli ušetřit za barvu na dvě tečky a jedno n. Při těch třech tabulích, které jsem ve městě viděl, by se už jistě něco nasbíralo.



Já ostatně také tu a tam šetřím. Ale to není hlavní důvod, proč mám nainstalovaný linux. Prostě si s ním lépe rozumím - několik pracovních ploch, obrovské možnosti přizpůsobení, bezpečnost ... To jsou jen některé z věcí, které mi u widlí chybí. Také mi přijde pohodlnější si stáhnout z netu 700 mega, vypálit a o půl hodiny později moci začít pracovat. A že zrovna v den vydání LTS Ubuntu svět hardware otevírá diskusi otázkou "je linux mrtvý?" mne nechává chladným. Jen jedna hloupost z těch mnoha kolem nás, so what?

Hodí se ...

.. ten obrázek jako ilustrace k téhle historce, soudím. A když už jsem si s ním dal tu práci, směle jej použiji podruhé. Tak tedy, to bylo tak: hasiči v Ká si pořídili darts. A nového člena, mladý kluk, který tu šipku dokáže opravdu hodit, kam potřebuje. Pokud ovšem, jak pravil, nedělá celý den se sbíječkou, pak se ruce třesou a šipky létají jinam. Onehdy měl zavírat a v té souvislosti se jej ptám: Copak jsi dělal dnes? Ale, seděl jsem celý den v autě, odpovídá. Tak to hodíš, pravda? táži se. A v tu chvíli se do toho vložil další mladík, sedící vedle, neoslovený, ale angažovaný. A co jste dělal celý den vy, ptá se mne docela agresivně. Inu, povídám, já zase seděl celý den doma. A teď to bouchlo: Tak to jste toho pro tenhle stát moc neudělal!  Přiznávám, asi má pravdu. Jenom jsem, sedě doma, překládal nějakou knížku, kterou si (možná také vinou zvýšené daně) sotva někdo koupí, cosi o ADHD, nějaká, abych to vyjádřil jako rodilý Ostravák, zasrana psychoza. Ale zaujalo mne více něco jiného. Jednak jsem skutečně nečekal tak překypující vlastenectví, druhak jsem si pomyslel: tedy, pokud si budu vybírat řemeslníka, asi ne podle toho, nakolik při práci přemýšlí, co dnes udělá pro stát. Dám přednost tomu, který u práce myslí na práci, v lepším případě dokonce na to, co udělá pro mne. Možná je to egoistické, ale on nakonec z platby za podaný výkon odvede daň, takže snad ani ten stát zkrátka nepřijde.

Cennou zkušenost ...

...  ohledně ceny zkušenosti mi onehdy zprostředkoval náš kocour Julius. Pokousal ženu a bylo třeba jej vyšetřit, zda prý nemá vzteklinu. Mladá veterinářka jej prohmatávala, svítila mu do očí, měřila teplotu ... a pozvala na kontrolní vyšetření po několika dnech. To pak prováděla již starší a tedy zkušenější zvěrolékařka. Kocoura pohladila po hlavě, pravila "v pořádku" - a naúčtovala si dvojnásobek sumy, kterou stálo první vyšetření.

Na kole …

… se samozřejmě dá jezdit i nyní, byť venku momentálně sněží. Jsou tady ale dvě otázky: 1. Co říci sousedovi, který mi pak v hospůdce tvrdí, že jeda na kole za špatného počasí ohrožuji automobilisty (inu, pár odpovědí mne napadá, ale nechci klesnout na úroveň diskusí k denním aktualitám novinek.cz) a hlavně 2. Kam? Ano, kam v Čechách jezdit na kole, ptám se zcela vážně pana ministra dopravy. V Čechách je totiž postaráno jen o dva druhy cyklistů. Jsou to jednak ti, kteří si kolo na střeše auta dovezou někam, kde vystoupí, kolo sundají a projedou se, nejraději v chráněné krajinné oblasti, po bezvadně asfaltovaných cestičkách odnikud nikam, resp. od auta k autu, čímž „udělali něco pro své zdraví“ a částečně amortizovali ony lesklé oděvy, úzce objímající vystouplá pivní břicha. Druhak pak jsou to cyklisté-sebevrahové. Ti mají k dispozici například křižovatku u Národního divadla, kde se mohou na vyznačené cyklostezce nechat přejet tramvají, autobusem nákladním autem či terénním Porsche. 

Já bohužel patřím k lidem, pro něž není kolo sportovním náčiním, nýbrž prostě a jednoduše dopravním prostředkem. A takoví to v této zemi nemají lehké. Cyklostezky, vedoucí například od vesnice k městu nebo k druhé vesnici, ty se hledají těžko, mám dokonce dojem, že stále hůř. Jeden příklad za mnohé: Onehdy jsem chtěl jet z Jičína do Nové Paky. Před několika více lety to bylo poměrně jednoduché, dnes však od Jičína ke kruhovému objezdu, na kterém se odbočí na Hradec Králové potažmo pokračuje rovně na Paku, vede silnice, na niž cyklisté nemají přístup. Pravda, když jsem onehdy jel autobusem z HK do JC, spatřil jsem podél silnice vedoucí pruh asfaltu a pravil si: Ha, cyklostezka, problém vyřešen. Ovšem když jsem se po ní vydal, zjistil jsem, že zhruba 900 m před kruháčem asfaltovaný pruh končí, následuje pole. Měl jsem dvě možnosti. Buď se vrátit do JC a pustit se přes Valdice do Dřevěnice a tedy jet nějakých 12 km namísto 900 m, které mi scházely, abych se dostal za kruháč a na silnici do Paky – nebo to vzít přes pole. Rozhodl jsem se pro druhou možnost, neb jsem měl v Pace termín, ale radost jsem z překonávání brázd neměl.

Pane ministře, nedalo by se dokončit oněch 900 m asfaltu? Při ani ne třímetrové šířce cyklostezky by to snad tolik nestálo, určitě méně, než oprava odfláknuté dálnice, ba patrně méně, než kdosi dostal na úplatcích za zadání oné stavby. A nebylo by vlastně možné projektovat a stavět cyklostezky spojující konkrétní cíle, umožňující například mým dětem jezdit těch sedm kilometrů do školy na kole, paní K. do práce .., vůbec dovolily lidem dopravovat se odněkud někam ekologicky, bez toho, že by pro přemístění svých ctěných zadků museli uvést do pohybu 2 tuny oceli, plastů a elektroniky spalováním neobnovitelných zdrojů?

ad ACTA

No ano, tenhle titulek použil Jiří Hlavenka již 7. února - ale když on se tak nabízí! (Titulek, ne Hlavenka). Citace s uvedením autora jsou ale, tuším, legální. A dnes budu citovat hodně, co se k tématu ACTA na netu v diskusích najde, je skutečně ohromující.
Ale autory v dalším nebudu uvádět, jelikož cituji vesměs ty, kteří proti ACTA aktivně protestují, nebudou mne za to stíhat, doufám a věřím.

Také proto, že "všechno na tomto světě již bylo vytvořeno nebo někde sepsáno a tito autoři si to klidně ukradnou a přepíší a pak to vydávají za svoje dílo", jak říká jeden z diskutujících, aniž by ostatně blíže uváděl, odkud tento názor ukradl a přepsal. Ony se ovšem podobné názory, zcela v souladu s jeho tvrzením, objevují již po staletí - kupodivu je pak ale náhle vytvořeno něco nového, třeba socha Venuše, portrét usmívající se dívky nebo internet a ony názory jsou odhaleny jako přinejmenším hloupé. Ale dotyčný účastník diskuse patrně ani nechce říci něco původního, možná proto, že si nepřeje patřit mezi "parazity, kteří vytvářejí údajná autorská díla a myslí si, že jsou něco lepšího, než zbytek světa a proto by chtěli svoje nároky na trvalý zisk uzákonit s těžkými postihy pro ty, kteří jim ten zisk nebudou dopřávat." 

Poněkud shovívavější vůči autorům je jiný debatér, který vysvětluje svou zálibu v nelegálním stahování přátelsky: "díla se šíří a jejich méno s ním a to by mělo umělci stačit, peněz bude mít vždycky dost". Otázce, odkud by měl umělec mít ne snad hned dost, ale vůbec nějaké peníze, když mu nikdo nezaplatí, té už se ve svém příspěvku nevěnuje. Že by umělec snad přežíval díky sociální podpoře, kterou bude možné nelegálním kopírováním cizích děl výrazně zvýšit, jak se domnívá zástupce české pirátské strany? Ten tvrdí: " ... země jako Čína ukazují, že samotný hospodářský růst je možný i bez přísného vynucování duševního vlastnictví." Možná ano. Možná ale je základem hospodářského růstu Číny práva jedince přehlížející tvrdá diktatura a s ní související cenzura internetu komunistickou stranou? Co k tomu českým pirátům říká jejich čínská sesterská partaj?

Má osobní zkušenost je bohužel taková, že "totality autorských práv", jíž na netu také kdosi vyhrožuje, se tady nemusíme bát, Češi kradli za každého režimu a budou krást dál. Mění se však jejich pohled na krádeže. "Nebát se a nekrást."   "Kdo nekrade, okrádá rodinu." "Nic špatného jsme neudělali, jsme slušní lidé."  

První dva výroky jsou obecně známé, ten třetí se úspěšně šíří. Jeho autorkou je ostatně Kateřina Procházková z cestovní agentury legres.com. Krade na netu a považuje to za veskrze správné, slušné, korektní, nenapadnutelné ... Katka uvažuje asi takto: "Jsem slušný člověk. Tedy to, co dělám, není nic špatného." Katka je ovšem dosti přihlouplá a její argumentace je zvrácená. Vychází-li z nedokázáného předpokladu, nedokáže nic. Jinak to vypadá, když postup obrátíme. Katka krade (objektivně prokazatelná premisa), tedy Katka není slušný člověk. S pochopením tohoto principu má ovšem osoba, která je veskrze rezistentní vůči vzdělání a  jíž dělá problémy porozumět psanému slovu, potíže neustále. Poté, co si Kateřina Procházková pro svůj komerční web ukradla mé fotografie a byla přistižena, začalo dosti nechutné handrkování. Katka se ptala, zda mám fotografie "oficiálně chráněné autorským právem"? Inu, nemám ponětí, zda je ochrana práv někdy oficiální, jindy neoficiální, ale že jsou mé fotografie chráněny autorským zákonem, to vím. Katka ovšem "neměla tušení, že se jedná o chráněné fotografie". To je možná jeden z motivů iniciátorů smlouvy acta. Příliš mnoho lidí se domnívá, že na netu je vše zdarma, pokud to není oblepeno zákazy. Podle Kateřiny Procházkové musím své fotky "přelepit" oznámeními o copyrightu, vodoznaky, zakrývajícími co nejvíce a pokud možno ošklivými, aby mi je někdo neukradl taky. Protože ona má přece kalhotky popsané tlustou fixkou: Nebrat, chráněno zákonem o soukromém vlastnictví a ustanoveními základní listiny práv a svobod! Na autě, vlastní-li jaké, to má nastříkané rudou metalízou. Vyšité na šále. Nalepené přes skla brýlí. Protože co není výslovně označeno jako soukromý majetek, patří všem, soudí Katka a s ní mnozí jiní piráti a podobně "slušní lidé". Nikoli, Kateřino Procházková z firmy legres.com, je to tak, že jen to, co  je jako volně použitelné deklarováno také volně použitelné je. Základní předpoklad je, že věc někomu patří, byť by se povalovala v trávě či v síti. Kdo najde peněženku a neodevzdá ji, jedná nezákonně. A kdo tu pěněženku někomu vytáhne z kapsy, dopouští se krádeže. Pochybuji, že by nějaký soudce akceptoval vysvětlení "ale vždyť ta kapsa byla zapnutá jen jedním knoflíkem, a navíc na té peněžence vážně nebylo nikde napsáno, že si ji nesmím vzít, protože patří tomu pánovi v zimníku, dokonce prý i s těmi penězi uvnitř. A navíc jsem ty prachy potřeboval". Každému podle jeho potřeb, bez ohledu na to, zda na to má nebo ne. Peněženky, filmy, výrobní prostředky, fotky, koně a krávy, programy, muzika ... Podle tvé kateřinoprocházkovské logiky už žijeme v komunismu. Jenže, víš, Katko, já v komunismu žít nechci.

V poslední době si mé fotografie ostatně ukradla také firma online travel solutions s. r. o., v obchodním rejstříku zastoupená jmény Alexey Krenke a Oleg Yevdokimenko - sovětští soudruzi nebo ruská mafie, to je nakonec tatáž pakáž.

Jen rychle zahodit ukradené a tvářit se, jakoby se nic nestalo. Následně "mrtvý brouk". 

Jiná firma, také bez mého vědomí využívající mé snímky pro komerční účely, venkoncem slušně zareagovala. A prý byly součástí zakoupené  webové aplikace. Bohužel mi pan Pour z Compendia nebyl ochoten prozradit, kde kradené zboží koupili.

Takže ať žije acta, soudruzi piráti!

 

První měsíc ...

... "přelomového roku" už máme za sebou a já pořád čekám, kdy se "otevře vesmír a začne proudit pozitivní energie", jak onehdy sliboval jeden provozovatel energické medicíny z Březky (zatím je vesmír zřejmě stále ještě zavřený). I když - ono by to asi nebylo nic pro mne. "Jen ty, kteří jsou ochotni tuto energii přijmout, čeká tisíciletá říše míru a štěstí" nebo tak nějak, pravil dále energický medicinman. My ostatní budeme zatraceni. Drobet mi tou tisíciletou říší připomněl soudruha Hitlera neblahé paměti. A komančové, ti už to neomezovali jen na tisíc let, komunistická říše všeobecného blaha měla přetrvat věky, tuším. Ovšem vedle všech těch dalších blábolů, co z medicinmana vypadávaly, byl tenhle ještě nevelký. Omlouvání masových vrahů a štvaní proti některým národům by byly jinde než v Čechách na trestní oznámení a řečmi typu "lidská technika má oproti lidské technice náskok několika století, jen o tom lidé nevědí" už přednášející skutečně trefil do černého, jak se říká. (viz obrázek)

Dokonce Číňané ...

... již přivítali nový rok, tak to už tady někde určitě je. Rok 2012, rok draka. A konce světa, zase jednou. Alles Gute!