Dienstag, Februar 14, 2012

ad ACTA

No ano, tenhle titulek použil Jiří Hlavenka již 7. února - ale když on se tak nabízí! (Titulek, ne Hlavenka). Citace s uvedením autora jsou ale, tuším, legální. A dnes budu citovat hodně, co se k tématu ACTA na netu v diskusích najde, je skutečně ohromující.
Ale autory v dalším nebudu uvádět, jelikož cituji vesměs ty, kteří proti ACTA aktivně protestují, nebudou mne za to stíhat, doufám a věřím.

Také proto, že "všechno na tomto světě již bylo vytvořeno nebo někde sepsáno a tito autoři si to klidně ukradnou a přepíší a pak to vydávají za svoje dílo", jak říká jeden z diskutujících, aniž by ostatně blíže uváděl, odkud tento názor ukradl a přepsal. Ony se ovšem podobné názory, zcela v souladu s jeho tvrzením, objevují již po staletí - kupodivu je pak ale náhle vytvořeno něco nového, třeba socha Venuše, portrét usmívající se dívky nebo internet a ony názory jsou odhaleny jako přinejmenším hloupé. Ale dotyčný účastník diskuse patrně ani nechce říci něco původního, možná proto, že si nepřeje patřit mezi "parazity, kteří vytvářejí údajná autorská díla a myslí si, že jsou něco lepšího, než zbytek světa a proto by chtěli svoje nároky na trvalý zisk uzákonit s těžkými postihy pro ty, kteří jim ten zisk nebudou dopřávat.
Poněkud shovívavější vůči autorům je jiný debatér, který vysvětluje svou zálibu v nelegálním stahování přátelsky: "díla se šíří a jejich méno s ním a to by mělo umělci stačit, peněz bude mít vždycky dost". Otázce, odkud by měl umělec mít ne snad hned dost, ale vůbec nějaké peníze, když mu nikdo nezaplatí, té už se ve svém příspěvku nevěnuje. Že by umělec snad přežíval díky sociální podpoře, kterou bude možné nelegálním kopírováním cizích děl výrazně zvýšit, jak se domnívá zástupce české pirátské strany? Ten tvrdí: " ... země jako Čína ukazují, že samotný hospodářský růst je možný i bez přísného vynucování duševního vlastnictví." Možná ano. Možná ale je základem hospodářského růstu Číny práva jedince přehlížející tvrdá diktatura a s ní související cenzura internetu komunistickou stranou? Co k tomu českým pirátům říká jejich čínská sesterská partaj?
Má osobní zkušenost je bohužel taková, že "totality autorských práv", jíž na netu také kdosi vyhrožuje, se tady nemusíme bát, Češi kradli za každého režimu a budou krást dál. Mění se však jejich pohled na krádeže. "Nebát se a nekrást."   "Kdo nekrade, okrádá rodinu." "Nic špatného jsme neudělali, jsme slušní lidé."  
První dva výroky jsou obecně známé, ten třetí se úspěšně šíří. Jeho autorkou je ostatně Kateřina Procházková z cestovní agentury legres.com. Krade na netu a považuje to za veskrze správné, slušné, korektní, nenapadnutelné ... Katka uvažuje asi takto: "Jsem slušný člověk. Tedy to, co dělám, není nic špatného." Katka je ovšem dosti přihlouplá a její argumentace je zvrácená. Vychází-li z nedokázáného předpokladu, nedokáže nic. Jinak to vypadá, když postup obrátíme. Katka krade (objektivně prokazatelná premisa), tedy Katka není slušný člověk. S pochopením tohoto principu má ovšem osoba, která je veskrze rezistentní vůči vzdělání a  jíž dělá problémy porozumět psanému slovu, potíže neustále. Poté, co si Kateřina Procházková pro svůj komerční web ukradla mé fotografie a byla přistižena, začalo dosti nechutné handrkování. Katka se ptala, zda mám fotografie "oficiálně chráněné autorským právem"? Inu, nemám ponětí, zda je ochrana práv někdy oficiální, jindy neoficiální, ale že jsou mé fotografie chráněny autorským zákonem, to vím. Katka ovšem "neměla tušení, že se jedná o chráněné fotografie". To je možná jeden z motivů iniciátorů smlouvy acta. Příliš mnoho lidí se domnívá, že na netu je vše zdarma, pokud to není oblepeno zákazy. Podle Kateřiny Procházkové musím své fotky "přelepit" oznámeními o copyrightu, vodoznaky, zakrývajícími co nejvíce a pokud možno ošklivými, aby mi je někdo neukradl taky. Protože ona má přece kalhotky popsané tlustou fixkou: Nebrat, chráněno zákonem o soukromém vlastnictví a ustanoveními základní listiny práv a svobod! Na autě, vlastní-li jaké, to má nastříkané rudou metalízou. Vyšité na šále. Nalepené přes skla brýlí. Protože co není výslovně označeno jako soukromý majetek, patří všem, soudí Katka a s ní mnozí jiní piráti a podobně "slušní lidé". Nikoli, Kateřino Procházková z firmy legres.com, je to tak, že jen to, co  je jako volně použitelné deklarováno také volně použitelné je. Základní předpoklad je, že věc někomu patří, byť by se povalovala v trávě či v síti. Kdo najde peněženku a neodevzdá ji, jedná nezákonně. A kdo tu pěněženku někomu vytáhne z kapsy, dopouští se krádeže. Pochybuji, že by nějaký soudce akceptoval vysvětlení "ale vždyť ta kapsa byla zapnutá jen jedním knoflíkem, a navíc na té peněžence vážně nebylo nikde napsáno, že si ji nesmím vzít, protože patří tomu pánovi v zimníku, dokonce prý i s těmi penězi uvnitř. A navíc jsem ty prachy potřeboval". Každému podle jeho potřeb, bez ohledu na to, zda na to má nebo ne. Peněženky, filmy, výrobní prostředky, fotky, koně a krávy, programy, muzika ... Podle tvé kateřinoprocházkovské logiky už žijeme v komunismu. Jenže, víš, Katko, já v komunismu žít nechci.
V poslední době si mé fotografie ostatně ukradla také firma online travel solutions s. r. o., v obchodním rejstříku zastoupená jmény Alexey Krenke a Oleg Yevdokimenko - sovětští soudruzi nebo ruská mafie, to je nakonec tatáž pakáž.
Jen rychle zahodit ukradené a tvářit se, jakoby se nic nestalo. Následně "mrtvý brouk". 
Jiná firma, také bez mého vědomí využívající mé snímky pro komerční účely, venkoncem slušně zareagovala. A prý byly součástí zakoupené  webové aplikace. Bohužel mi pan Pour z Compendia nebyl ochoten prozradit, kde kradené zboží koupili.
Takže ať žije acta, soudruzi piráti!