myši

-------------------------------------------------------------------------------------------------
Abych se ještě vrátil k onomu hezkému, byť nepřesně datovanému začátku adventu na Valdické bráně: tak ty dvě myši, které nám všem přály veselé vánoce - ty tedy druhý den kdosi odnesl do bezpečí; jak jsem se dozvěděl od pana Wildy, o rok dříve se jiná citlivá duše postarala o první dvě z původních čtyř. Díky, neznámý dobrodinče!
A pro nás ostatní, které nenapadlo, že by i plastová myš mohla trpět chladem a samotou, alespoň jako vzpomínku na ona nyni jistě šťastnější zvířátka ještě jednou jejich fotografii. Veselé vánoce!


















-------------------------------------------------------------------------------------------------

ještě vánoce

Odpoledne už byla věž zalidněnější, předpokládám, že pro trávení je dobré strávit něco času v divadle; smím-li parafrázovat Bertholda Brechta (zajisté - smím): Erst kommt das Fressen, dann die Kultur. Trávení samozřejmě pomáhá též pana Wildy hruškovice.
Divadlo je ovšem nejlepší, zvláště betlémský příběh na Valdické bráně (ta další kultura, mezi námi, Jana Terlecká může skvěle zpívat a výtečně hrát na kytaru, ovšem než spolu s bratrem Hochmanem a svým tajemným hostem seřídí elektrickou aparaturu, naprosto "nezbytnou" k ozvučení prostoru 6x6 metrů, musejí už mé děti jít spát). Nechci dlouze povídat, raději zas ukáži několik fotografií, ale musím zmínit čerty: byli prostě úžasní, proto jsou k vidění v pohybu pod tímto odkazem. Klik!
































-------------------------------------------------------------------------------------------------

Zatím padá jen listí, žádný sníh, takže k dotvoření vánoční nálady přidávám dva obrázky z bělejší minulosti; nevýhodou toho současného stavu je, že jsou moc vidět odpadky kolem cest, ostatně ne vždy je sem do Českého ráje vozí oni pověstní Němci, co o nich čítávám v novinách. Ale vždyť ono zase napadne, pravda?











-------------------------------------------------------------------------------------------------

vánoce na věži

-------------------------------------------------------------------------------------------------
Nejprve musím rychle splnit slib: pane Šilháne, tady je ta fotografie:



No a pak už tedy k vánocům na věži: program visí ledaskde ve městě už řadu dnů...















... a dnešní dění se jím zatím venkoncem řídilo; jen dudákovi utíkaly dudy, ale nakonec je dohonil a zahrál. Interiér brány vyzdoben, houbovec řádně houbovitý, kolo štěstí (alespoň mně) jednoznačně prorokovalo štěstí, olověné odlitky - pravda, ty potřebovaly drobet vyložit.
Už se těším na odpolední divadlo a tajemného hosta Jany Terlecké.
Zatím alespoň pár dopoledních obrázků, včetně vánočního trhu na Žižkově náměstí a samozřejmě Valdštejnovic návštěvy vánoční tvůrčí dílny, zajisté rovněž na věži.




























-------------------------------------------------------------------------------------------------

noviny

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Má spanilá, čtete ráda noviny?" "Ach ne, netěší mne to, nečtu téměř žádné." "A vidíte, já musím denně čísti veškeren tisk, asi jedenácte různých novin, nejenže bych neusnul, ale cítil bych se jako bezruký" - a slož vzadu ruce, abys ukázal, jaký bys byl, kdybys nečetl denně všechny zdejší deníky, a cožpak teprve revue!
Poznáváte? Ano, Karel Konrád, Epištoly k nesmělým milencům. Není to u mne tak žhavé, nicméně - když už jsou různé noviny na internetu, přece jen občas nahlédnu. Je to zajímavé a mnohdy poučné. Tak onehdy jsem se dočetl, že se "v Česku zvýšil počet jednočlenných rodin. Jednočlenné rodiny nyní tvoří téměř třetinu z celkového počtu domácností." Z opakování pojmu "jednočlenná rodina" soudím, že se nejedná o omyl, nedopatření či přehlédnutí autora, nýbrž o radostnou zvěst: demografické problémy se Česku vyhýbají, respektive byly vyřešeny: Češi se dokáží rozmnožovat dělením, popřípadě pučením, a jejich odnože vytvářejí nové a nové "jednočlenné rodiny".
Jiné zprávy nejsou tak optimistické: "Dosáhnout zrušení víz, které potřebují čeští občané při cestě do USA, je možné do dvou let". Buď mělo být "která" nebo se v příštích dvou letech nedostane do USA žádný Čech legálně.
Budu také muset změnit své chápání slůvka exkluzivní - citát: "...exkluzivní jednání je ODS připravena vést i s ostatními stranami."
Pozoruhodnou součástí internetových novin jsou ostatně okamžité reakce čtenářů - u Lidových novin z neznámých důvodů pod odkazem "diskuse" a něčím související s jakýmsi "neviditelným psem". Když občas navštívím nějaký koncert v okolí naší vesnice, nemohu se ubránit dojmu, že invence hudebníků se zcela vyčerpala při vymýšlení jména kapely, stejně tak zde. Diskusi jsem si představoval spíše jako výměnu názorů, než nadávek, ale to jsem patrně zaostal. Nicméně jsem na oněch stránkách zjistil, že s českou nesvorností to není tak zlé, přinejmenším na jedné větě se debatéři bez výhrad shodnou: "Všichni mimo mne jsou naprostí idioti, (zakuklení) komunisté a ekoteroristé." Naprosto souhlasím! Snad až na ty ekoteroristy, potažmo rovněž často užívané ekologisty. Je zvláštní, že se onoho nadávání na psích stránkách příliš neúčastní ekologové, nýbrž vesměs lidé, kteří si přejí více dálnic, jaderných elektráren a DDT. (V posledním případě dokonce byl jeden z nich ochoten dokázat prospěšnost jmenovaného přípravku na vlastní kůži: " Dokáži vám to", pravil. "Kdybych měl zahrádku, sypal bych tam DDT klidně všude." Inu, "dokáži vám to, kdyby", to je skutečně svérázný způsob vedení důkazu.)
A tak je vděčným tématem též kritika získávání energie (energií ostaně může být jedině elektřina - též zajímavý pohled) z obnovitelných zdrojů. Například větrné elektrárny "hyzdí krajinu". Za toto tvrzení jsem opravdu vděčný, díky němu zde totiž mohu zase uplatnit několik fotografií:
















Ale udělal jsem včera též jiné obrázky, například tyto:
















-------------------------------------------------------------------------------------------------

prší

Má tohle počasí výhody, ujišťuji se znovu. Mohu například dávat do pořádku leccos, k čemu jsem se dosud nedostal. Třeba stříhat video. A tak teď objevuji takové poklady, jako záznam dostaveníčka, které někteří z lidí milých mému srdci přišli ženě zahrát k narozeninám. Pravda, kamera je dosti neklidná - ona totiž má žena se narodila o jeden den (dobrá - a několik let) později než já, tedy slavíme společně.
Stejně jsou tahle videa asi zajímavá jen pro jejich aktéry. Ale kliknout si ně může samozřejmě kdokoli.

Počasí

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Počasí tedy, hm, řekněme: odpovídá datu. Takže jsem více doma a mám čas se dokonce podívat na jednání senátu (nebo Senátu?). Petiční výbor se zabýval stavbou silnice R43, respektive peticí, požadující její vedení mimo Brno a nikoli městem. Velice mi to připomínalo situaci českorájskou, tedy R35. Plánovači a úředníci řeší absenci argumentů odchodem z jednání, no, vždyť to známe. Senátoři neutíkali. A dohodli se, že jim do petice, upozorňující mimo jiné na porušování zákonů, venkoncem nic není. Budiž. Ale museli proto hovořit o lidech, uznávajících (na rozdíl ode mne , myslím si totiž, že auta jsou trochu jako voda, rozlijí se všude, kde jim to umožníme) nutnost stavby nové silnice, jako o ekoteroristech?

Dobrá zpráva: jičínská synagoga je nově omítnutá a od pátku bez lešení. V sobotu tam ještě jeden mladík dokončoval úpravy okolí, odvážel zbytky střešních tašek a podobně - a pořád ještě si nové plochy nevšimli žádní sprayeři. Snad to tak zůstane.

A na náměstí se objevily hned dvě indiánské kapely.


















No a jako bonus (zase jedno inflační slovo; tak si je nahraďte třeba přídavkem nebo mimořádnou odměnou za to, že sem občas zabloudíte, díky) opět jednou alej: na stromech poslední listy, na zemi první sníh. Nevydržel dlouho.
















-------------------------------------------------------------------------------------------------

podzim

-------------------------------------------------------------------------------------------------
Tak listí padá, pan Wilda pomalu končí, proběhly volby a navštívili jsme sestru, abychom se podívali na malého Fina, kterého před několika týdny přivedla na svět (Fina? No ano, jedna z mých dvou sester se vdala za svého finského studenta, druhá si vzala svého anglického šéfa... Tedy Fina.) Jmenuje se Alexandr, zatím ale je malý.
A poněvadž mne to nemluvně nezaujalo celodenně (a taky mi ho druzí brali), měl jsem čas nahlédnout do českých novin, což jinak spíše nedělám. A dělám dobře, jak jsem se opět ujistil. Jeden citát: "...že jsem gauner hodný k pohledání." Tihle porubaní pohani jsou vážně děsiví, ale proč jim a jejich mizerné češtině dávat tolik prostoru? To v Čechách opravdu není co řešit, novinářům vládne dvanáctiměsíční okurková sezóna?
Ale abych se držel zadání (Český ráj, viz nahoře): v naší vesničce se volilo a věřte nevěřte - zvítězili ti lepší. Totiž, to bylo tak: když jsme tady v Kněžnicích koupili domeček, starosta se jmenoval Kudrnáč, místostarosta Janda, sekretářka (zapisovatelka, organizátorka a co já vím) Kudrnáčová. Pak se stal starostou Janda, vice byl Kudrnáč, sekretářka Kudrnáčová, pak byla starostkou Kudrnáčová, vice Janda a zapisovatelkou Jandová, no a nyní tedy bude pro změnu starostkou paní Kudrnáčová, v případě potřeby ji zastoupí pan Janda a mladá Jandová to sepíše nebo tak nějak. Soudím, že by bylo jen upřímné vesnici přejmenovat na Kudrnáčovy Jandovice a vyhlásit soutěž o nejlepší návrh na nový prapor.
Soutěže se samozřejmě budou moci zúčastnit pouze zde narození, protože jen ti mají ono historické povědomí a tak nějak ten cit k rodné hroudě a vůbec. A porotě ve známém složení se předloží pouze návrhy členů sboru dobrovolných hasičů a členek svazu žen, protože dobře víme, že ty ostatní nebudou stát za nic.
Takhle nějak kdosi, kdo tuto vesnici patrně nenávidí, vybíral fotografie pro webovou prezentaci Kněžnic; adresu zde neprozradím, já vůči naší vísce zášť v srdci nechovám.
Aby však nevznikl dojem, že jsem zaujat proti našim voleným zástupcům: musím říci, že od doby, co jsme ten domek tady koupili, se ve vesnici mnohé zlepšilo. Tak jsem třeba tehdy (1995, tuším) na setkání členů zastupitelstva s prostým lidem zmínil, že jsou v Evropě místa, kde se třídí odpad a blablabla. "To my dělat nebudeme", pravil pan Kudrnáč. A trvalo to jen o málo více než deset let - ve vsi jsou dva kontejnery na tříděný odpad. Inu, nikdo není doma prorokem a jinde ještě méně, pravda?
A také byl realizován nový chodník. Spolkl značnou část rozpočtu, lemuje vedlejší silnici, kde auto projede dvakrát za den (pošta) - ale vede od školky a je jen čirou náhodou, že v domech, kolem kterých prochází, bydlí paní Kudrnáčová, pan Janda a mladá Jandová.
Tak zase někdy příště.
Ach ano, a ještě k tomu podzimu:

















-----------------------------------------------------------------------------------------------