Schluss. Aus. Vorbei.
Neboli hezky česky a stručně: Konec. Český ráj, Jičín a okolí jsou minulostí. Žena mi oznámila, že už se mnou nemůže žít a chce rozvod. V relativně krátké době jsem se z manžela, kterého jí "všechny ženské v práci závidí" a který pro ni činí mnohé, "co by jiný chlap nikdy nedělal", stal jakýmsi odporným hmyzem. A stejně jako Řehoř Samsa se ani já nedozvím - proč? Pravda, žena mi sdělila, že má své důvody. Jaké? Inu, těmi důvody jsou příčiny a těch bylo za ty roky asi několik a spíše se sečetly. Sice připouští, že jsme spolu prožili i cosi hezkého, ale nemůže žít v minulosti. Působí to na mne dojmem velice selektivní paměti - ale tak to prostě je. Namísto rozhovoru mi žena nabídla, že si smím vzít nějaké ložní prádlo.
Shrnuto: sbohem Česko, namísto pokojného stáří po boku milované a milující ženy (nejlépe v jedné osobě) začínám si v šedesáti letech budovat základy jakési jiné budoucnosti. A to mi jde přece jen lépe v Německu. Also dann: tschüss!
