Dývýdý? Outů? Oukej!

Když se prodavačky zeptám, zda má to či ono na dévédé, kouká na mne divně. Když mi prodavačka to či ono nabídne na dývýdý a já na ni spustím anglicky, hledí na mne překvapeně. Když v zápalu diskuse řeknu céócvaj (Mám přece jen v Německu odpracováno dvacet let, německé občanství... Některé věci mám zkrátka zažité v němčině víc.), stane se to mou přezdívkou. Vycházeje z toho, mohl bych patrně všem Čechům přezdívat outů, včetně těch, kteří si občas spletou deadline a dead end, jako onehdy Š. Oukej, nedělám to.

A proč o tom vlastně píši? Konal se u nás v Ká turnaj v nohejbale, skončili jsme se synem čtvrtí z pěti mužstev (docela dobré, když si pomyslím, že jsem to hrál poprvé) a když se pak sousedé drobet podnapili, vysvětlili mi, proč nás museli rozdrtit: "My tady prostě nemáme rádi Němce." Myslím, že tu zmínku o xenofobii, kterou mám na německé verzi své webové stránky, zatím mazat nemusím.

Krize je!

Za veřejné WC v JC, v ulici Smiřických, se platí pět korun, pivo v hospodě, z jejíhož okna je snímek napravo (komentář k jazykové úrovni si dnes ale raději odpustím, mají to ti lidi i tak těžké dost), tak to stálo dvacet korun - a tyhle všechny peníze se dají ušetřit. A šetří se, jak vidíme. Pravda, ne všude, například aut na silnicích spíše přibývá a přispět na to musí i cyklista, třeba já, abych nechodil daleko. Šrotovné, no jo. Harald Schmidt po jeho zavedení v Německu navrhl sešrotovat celou spolkovou republiku a začít znova - konečně, přinejmenším jednou už to fungovalo, pravda?
Krize se ale netýká jen lidí, kteří nemají na záchod. "Maďarsko se šíří kamsi", pravil podle LN prezident České republiky. Ovšem situace na Pražském hradě je kritická již..? Jak dlouho už je vlastně pan Klaus prezidentem?

Ilegálně...

... jsem dnes ráno strávil na Valdštejnově náměstí dobrých pět minut, totiž těch po osmé hodině, kdy už bych vlastně měl za svůj pobyt zde platit. Neplatil jsem, vždyť jsem jen doprovázel dceru, také letos prodávající pohádkové noviny. A něco jsem se v ilegalitě naučil, totiž jak se anglicky řekne Loučeň - pro lepší zapamatování jsem si to vyfotil. A pak už jsem dnes na náměstí nebyl a opožděný (47 minut!) ohňostroj jsem si fotografoval z místa, které jsem považoval za vhodnější, než placenou tlačenici před zámkem. Jistě poznáte, kde jsem (ach, tak dlouho) stál.

Pokušení...

... jsem zase jednou dokázal odolat. Pravda, pomohla mi ševcovna, její příjemný provozovatel, přátelští hosté, víno... Díky! Mohu i nadále s čistým svědomím tvrdit, že jsem ještě nikdy neviděl zahajovací průvod festivalu Jičín - město pohádky. To nejkrásnější z něj jsem si stejně vyfotil už předem - naši Esterku, letos jako Kasperle.