Dývýdý? Outů? Oukej!

Když se prodavačky zeptám, zda má to či ono na dévédé, kouká na mne divně. Když mi prodavačka to či ono nabídne na dývýdý a já na ni spustím anglicky, hledí na mne překvapeně. Když v zápalu diskuse řeknu céócvaj (Mám přece jen v Německu odpracováno dvacet let, německé občanství... Některé věci mám zkrátka zažité v němčině víc.), stane se to mou přezdívkou. Vycházeje z toho, mohl bych patrně všem Čechům přezdívat outů, včetně těch, kteří si občas spletou deadline a dead end, jako onehdy Š. Oukej, nedělám to.

A proč o tom vlastně píši? Konal se u nás v Ká turnaj v nohejbale, skončili jsme se synem čtvrtí z pěti mužstev (docela dobré, když si pomyslím, že jsem to hrál poprvé) a když se pak sousedé drobet podnapili, vysvětlili mi, proč nás museli rozdrtit: "My tady prostě nemáme rádi Němce." Myslím, že tu zmínku o xenofobii, kterou mám na německé verzi své webové stránky, zatím mazat nemusím.