Potřetí s němčinou...

... bude začínat naše dcera, tentokrát na gymnáziu. Poprvé to bylo ještě na prvním stupni základní školy v Libuni, kterou pět let navštěvoval také syn. Ten se poté dostal na osmileté gymnázium do Jičína, kde ovšem s němčinou pokračovat nemohl (pro malý zájem studentů, ale také školy, obávám se) a musel začít dohánět náskok šťastnějších spolužáků v angličtině. Dcera, o jeden ročník za ním, chtěla rovněž na osmiletý gym, přešla tedy s předstihem na anglinu ještě v Libuni, aby se až později dozvěděla, že jičínský gym bude napříště jen nanejvýš šestiletý, takže pokračovala na 4. ZŠ, kde posléze začala s němčinou podruhé, když přibírali druhý cizí jazyk; stejně tak podruhé, ovšem na gymnáziu, začal s němčinou náš syn. Nyní tedy Esterka půjde na šestiletý gym, bude ve třídě se samými zatím angličtináři a spolu s nimi začne opět němčinu od der die das. Složité? Inu, ano.
Ale má její přestup také své dobré stránky: jičínské gymnázium nově nabízí latinu, zatím nepovinně a jen, bude-li dost zájemců, ale stejně, potěší už ten dobrý úmysl. A také se Esterka nebude muset stýkat s paní učitelkou Lisou, ani zastupující. Proč jsem tomu rád? To asi postačí vysvětlit tento citát: "Mne taky netěší suplovat ve vaší stupidní třídě." Pravila pí. učitelka Lisá, 26.05.09.

Jiný citát:
"Málem jsem se srazila s netopýrem!", vykřikla tuhle ráno žena, připravující se odejít do práce. Ano, vedle myší, slepýšů a různého hmyzu zase jedno zvíře, které jsme si nepořídili, nicméně u nás bydlí. Ve volných chvílích visí pod lavicí v jídelně.