... na čem to tady jezdíš", doporučil mi tuhle v Jičíně poměrně neurvale onen člověk, jehož psi se k mně chovali, abych tak řekl, až příliš důvěrně. Jasnozřivě rozpoznal, že problém není v tom, že své psy nemá ani pod kontrolou, ani na vodítku - které ostatně vyžaduje Zákon o použití pozemních komunikací (č.361/200Sb.), zakazující
volné pobíhání zvířat na veřejných komunikacích -, nýbrž právě v tom, na čem tady jezdím. Aha. Jeho (jistě dobře míněná) rada ovšem byla přebytečná, dobře vím, na čem tady jezdím.
Na tříkolce. A už nemohu své city déle tajit: Zamiloval jsem se do ní. Je krásná, zvláště nyní, co jsem si ji drobet vyšperkoval. Je na mne hodná, neničí mi záda, posez ani ruce, vyjeli jsme spolu kopce v okolí - Brada, Veliš, Kozákov, ba dostali jsme se hladce na Košov i do Bradlecké Lhoty - a zase je sjeli. A tak svou lásku tady hrdě představuji na několika fotografiích. Jmenuje se kmx venom al (krásné jméno, pravda?), právem se pyšní perfektním britským designem (nízké těžiště, hliníkový rám), v Česku se zatím prodává jen na Moravě, kde si můžete i další z rodiny kmxkarts zakoupit u pana Vašuta (http://www.kmxkarts.cz/) jako skládačku; já ostatně nejsem zrovna technik, takže jsem si ji objednal přes pana Tůmu v Jičíně (http://www.skicyklocentrum.cz/), od nějž jsem pak v pohodě odjel na již připraveném stroji. Tak - a teď tedy "tady na tom jezdím" - je to nádhera; jen to počasí kdyby tak už se chtělo zlepšit! A psi si budou muset zvyknout. Někdy však, u těch obzvláště tupých zvířat, mám dojem, že si jejich majitelé jen proto, aby nebyli v rodině těmi nejhloupějšími tvory oni sami, pořídili raději obzvláště blbé čtvernožce - nejen zde zmiňovaný jičínský pejskař, ale třeba také Milan Janda v naší vísce je toho velmi přesvědčivým dokladem. Inu, nějak je (psy) ukecám - což takhle pepřový sprej?
... se tedy zabydluji v Mohuči (Mainz). Pomalu? No, vlastně docela rychle. Bydlím uprostřed toho, co po poslední hloupé válce zbylo z antiky, občas ještě drobet bloudím, ale lepší se to. Už mám svého oblíbeného pekaře, obědvám u příjemných Turků - ostatně příjemných lidí je tady spousta, všichni jsou na mne hodní... Tříkolka venom budí značnou pozornost, ani tady jich moc nejezdí, totiž asi jen ta moje, zdá se. Včera mne zastavilo pár dětí, vyptávaly se na "cooles Fahrrad" a když jsem jim řekl, kolik jsem najel minulý měsíc, byly z toho úplně vedle.
