EMANCIPACE ...

... se v Jičíně píše velkými písmeny. A tak se například jičínské gymnázium dnes nachází na náměstí paní Komenské. Vždyť také většina slavných mužů vděčí, jak zdůrazňují u každého přebírání cen, za svůj úspěch podpoře manželky či matky. Zda se ostatně u náměstí Komenské v JC jedná o matku či některou z manželek Jana Ámose, to bohužel nevím. Ale začátek je to skvělý, snad se brzy dočkáme náměstí  Žižkové, ulice Husové, Palacké atd., každý z těch slavných musel mít když ne manželku, tak přinejmenším matku, pravda? Přiznejme si, bez své matky by málokterý proslulý muž byl, ať už proslulý či vůbec.

Přísně ekologicky...

... se chovají v jičínské restauraci U piráta. Možná až příliš přísně. Opravdu by se nenašla nějaká ekologicky ospraveditelná nádobka? Prý existují během několika týdnů odbouratelné, dokonce i poživatelné kelímky. Takhle se člověk spálí a řekne si asi: Eko? Dík, raději ne.

Předáním klíčů...

...nic neskončilo. Poslední vteřiny letošního festivalu odpočítal až pan Wilda a teprve vyprázdněním čtvrtého kbelíku bublinové směsi jej skutečně a nevývratně uzavřel. Kromě dokumentace tohoto významného okamžiku ještě několik dalších momentů z festivalu  zachycuje toto album.

Dramatické scény...

...se nedávno odehrávaly před Rumcajsovou ševcovnou: divoký lov divokého zvířete, patrně uniknuvšího z nedostatečně zabezpečené klece (jak neopatrné!), skončil naštěstí odchycením výtržníka (z německého Ausreißer) jinak mírumilovnými, ovšem vždy angažovanými občany města; nikdo nepřišel k úhoně. Díky, čačtí lovci!
















Drama se rovněž odehrálo, byť jen v mé mysli, o několik dnů později na vernisáži fotografiií Jitky Pírkové. Slavnostní řečník si hrál s německými slovy a můj vnitřní boj byl o tomhle: mám to říct, nemám to říct?
Mlčel jsem. Neřekl jsem nikomu, že když se z globetrottera udělá Globetrottel, určitě to není lichotka. Údajně jsme si to my přítomní němčináři měli nechat líbit jako odvozeninu slova Gebirgstrottel, no jo. Ale, pane doktore, když víte, že Trottel je spíše blb, než co jiného, (výchozím slovem pro Vaši hříčku by mohl být také Dorftrottel, tedy vesnický idiot - jistě si teď každý sám odvodí, co asi značí Globetrottel, pravda?) - to si ten člověk, o kterém jste hovořil, určitě nezasloužil. Asi by se ten vtípek uplatnil lépe jinde, vhodnější příležitost by se jistě nemusela hledat dlouho.

Ale jak říkám, neřekl jsem nic. Nakonec: pan řečník to snad nemyslel zle. A nechtěl jsem rušit všeobecné nadšení nad dílem paní Jitky . Tedy jsem raději mlčel a fotil: Obrázky z výstavy.

Město Jičín...

...má své webové stránky: www.mujicin.cz. A na nich připomíná nedávné slavnosti způsobem, který mne donutil zase jednou napsat panu starostovi:

Vážený pane starosto!

Nevím, kolik stály letošní valdštejnské slavnosti, ale řekl bych, že měly stát ještě o pár stokorun více - pak by možná zbylo také na jejich slušnou prezentaci na webových stránkách města. Možná Vám nepřipadá tak důležitá, nicméně uvažte, prosím, že virtuálních návštěvníků může být výrazně více, než fyzicky přítomných v ony dny a v Jičíně.
Mé výhrady vůči zmiňované prezentaci jsou následující:
1. Německá verze je prostě děsivá. Dovoluji si v příloze zaslat její text s označením alespoň těch nejhrubších chyb - třeba si budete přát vědět, pod čím jste to vlastně podepsán. Pokud ostatně autor/ka "překladu" bude mít zájem, rád vysvětlím, v čem chyby dělá; než se ale němčinu doučí, měl/a by od podobných veřejných vystoupení dát ruce pryč. (Zase pro zdejší kraj typický překlad, skládaný se slovníkem v ruce a venkoncem bez pochopení textu, takže třeba z montgolfiéry vypouští vzduch, nikoli montgolfieru do vzduchu, Valdštejn namísto příjezdu do města je vzat na nebesa - atd. aj. a pod.)
2. Fotografie jsou strašné, navíc pak, jelikož jejich autor/ka očividně nedokáže fotografovat jinak, než za vydatného slunečního světla, se za snímky z roku 2008 vydávají jiné, pořízené během dřívějších valdštejnských dnů, což skutečně nezvyšuje důvěryhodnost městského webu.
Zda se někdy dočkám nějaké reakce? Nevím - mé dosavadní zkušenosti jsou ale spíše negativní. Nakonec: jako cizinec svůj hlas panu starostovi stejně dát nemohu, takže co se mnou, pravda? Ale tu šanci odpovědět mu dát musím, považuji to za slušné.

Ach ano - ty slavnosti prý stály nějakých 800 000,- Kč, doneslo se mi mezitím.

Na náměstí...

...ještě pan Lédl popíjel pivo, na velkém nádvoří zámku již mezitím vznikala kulinářská verze Valdštejnovy krajinné kompozice a Robert připravoval vzlet montgolfiery (pro nával práce se k sobotnímu večeru mohu vrátit až teď); za tmy bylo oboje ještě působivější, ovšem jen obtížně fotografovatelné, zejména neovladatelnými digitálními automatikami - pro jejich nebohé majitele jsem nastrkal pár snímků, které by snad mohly projít, do tohohle alba; nejen pro ně, samozřejmě.
A pokud budu mít více času, zkusím ještě sestříhat a slepit nějaké video z kulturní události roku, totiž večerního ohněstrůjného vystoupení Valdštejnova; bylo to legrační, vážně.

Ostalgie

Tábořiště u jinolických rybníků se během posledního víkendu vrátilo asi tak 33 roky zpátky. Spousta trabantů, ve vodě se cákaly jejich otužilé posádky - sice většinou české, ovšem tohle bakelitové vozítko od svého majitele prostě jistý stupeň bezcitnosti vůči vlastnímu tělu vyžaduje, bez ohledu na národnost, náboženství, pohlaví a třídní příslušnost - a nechyběly samozřejmě nápisy špatnou němčinou; ale ty jsou tady snad pořád, jakási vzpomínka na doby, kdy kemp ovládali naši spolubojovníci za lepší zítřky, tedy dederoni.
Trabanty také oplatily husitům jejich spanilé jízdy a navštívily město Jičín. Pod věží se jich prý sešlo dobrých (?) 120. Pár obrázků je k vidění v albu.