Když tak jezdívám zdejším krajem na kole, vidím, že pravá strana cesty je obvykle mnohem opotřebovanější než ta levá. Je to snad tím, že se v Čechách jezdí vpravo? Zajímaly by mne zkušenosti ze zemí např. Spojeného království - má osobní z Anglie mi říká pouze to, že tam nemají dostatek natolik rozbitých silnic, aby se daly vyvozovat nějaké závěry v tomto směru.
... mne dnes stáhl o padesát Kč. Dětem se totiž rozsypal počítač, dostaly tedy nový notebook, samozřejmě s předinstalovanými widlemi. Sedmičky: rychlejší, jednodušší, snazší, bezpečnější, prostě lepší - tvrdí microsoft. Možná ve srovnání s jinými verzemi widlí - no a? Přátelské k uživateli? Inu, když vidím, že nedostanu žádný disk a vím, že windoofs budu nejpozději za rok muset přeinstalovat ... Dokáži si představit, že má osmdesátiletá matka (a spousta jiných běžných "postižených", totiž uživatelů woken) na tohle myslet nebude, a pokud ano, pořídit si záložní kopii operačního systému, který bohužel i bez ní stojí pár tisícovek, pro ni (ně) nebude úplně jednoduché. Ale dobrá, tak jsem si koupil těch pět DVD, co po mně systém chce na zálohování. A Billy G. zase něco ušetřil, totiž právě onu padesátku v českých. Šetřit je nutné, je krize a když má jeden pouhých pár miliard, necítí se asi právě bezpečně zaopatřený. Ale nejen američtí miliardáři šetří. Také třeba jičínská kulturní zařízení očividně nemají na rozhazování. Nač dnes jejich šéf shání jednoho brigádníka, ještě loni (s jistými obtížemi) zvládali minimálně dva. Jsem skutečně zvědav, zda vhodného kandidáta najde: jak ukazuje přiložený snímek jeho vývěsky, požadavky jsou značné. Do určité míry jim odpovídá třeba Dagmar Patrasová, ta ale zase už jen těžko bude mít v den nástupu 18. narozeniny. A také nemá vousy, alespoň žádné, které by stály za řeč. Inu, uvidíme. Nebude to patrně snadné, ale ušetří KZMJ za nejméně jednoho brigádníka - ta námaha se tedy vyplatí. Měli by si z Billa Gatese a pana Nožičky vzít příklad v technických službách města. Tam totiž naopak poněkud plýtvají. Kdyby na tu WC-ceduli napsali správně německy offen (otevřeno) namísto toho nešťastného öffnen (otevřít), mohli ušetřit za barvu na dvě tečky a jedno n. Při těch třech tabulích, které jsem ve městě viděl, by se už jistě něco nasbíralo.
Já ostatně také tu a tam šetřím. Ale to není hlavní důvod, proč mám nainstalovaný linux. Prostě si s ním lépe rozumím - několik pracovních ploch, obrovské možnosti přizpůsobení, bezpečnost ... To jsou jen některé z věcí, které mi u widlí chybí. Také mi přijde pohodlnější si stáhnout z netu 700 mega, vypálit a o půl hodiny později moci začít pracovat. A že zrovna v den vydání LTS Ubuntu svět hardware otevírá diskusi otázkou "je linux mrtvý?" mne nechává chladným. Jen jedna hloupost z těch mnoha kolem nás, so what?
… se samozřejmě dá jezdit i nyní, byť venku momentálně sněží. Jsou tady ale dvě otázky: 1. Co říci sousedovi, který mi pak v hospůdce tvrdí, že jeda na kole za špatného počasí ohrožuji automobilisty (inu, pár odpovědí mne napadá, ale nechci klesnout na úroveň diskusí k denním aktualitám novinek.cz) a hlavně 2. Kam? Ano, kam v Čechách jezdit na kole, ptám se zcela vážně pana ministra dopravy. V Čechách je totiž postaráno jen o dva druhy cyklistů. Jsou to jednak ti, kteří si kolo na střeše auta dovezou někam, kde vystoupí, kolo sundají a projedou se, nejraději v chráněné krajinné oblasti, po bezvadně asfaltovaných cestičkách odnikud nikam, resp. od auta k autu, čímž „udělali něco pro své zdraví“ a částečně amortizovali ony lesklé oděvy, úzce objímající vystouplá pivní břicha. Druhak pak jsou to cyklisté-sebevrahové. Ti mají k dispozici například křižovatku u Národního divadla, kde se mohou na vyznačené cyklostezce nechat přejet tramvají, autobusem nákladním autem či terénním Porsche. 
Já bohužel patřím k lidem, pro něž není kolo sportovním náčiním, nýbrž prostě a jednoduše dopravním prostředkem. A takoví to v této zemi nemají lehké. Cyklostezky, vedoucí například od vesnice k městu nebo k druhé vesnici, ty se hledají těžko, mám dokonce dojem, že stále hůř. Jeden příklad za mnohé: Onehdy jsem chtěl jet z Jičína do Nové Paky. Před několika více lety to bylo poměrně jednoduché, dnes však od Jičína ke kruhovému objezdu, na kterém se odbočí na Hradec Králové potažmo pokračuje rovně na Paku, vede silnice, na niž cyklisté nemají přístup. Pravda, když jsem onehdy jel autobusem z HK do JC, spatřil jsem podél silnice vedoucí pruh asfaltu a pravil si: Ha, cyklostezka, problém vyřešen. Ovšem když jsem se po ní vydal, zjistil jsem, že zhruba 900 m před kruháčem asfaltovaný pruh končí, následuje pole. Měl jsem dvě možnosti. Buď se vrátit do JC a pustit se přes Valdice do Dřevěnice a tedy jet nějakých 12 km namísto 900 m, které mi scházely, abych se dostal za kruháč a na silnici do Paky – nebo to vzít přes pole. Rozhodl jsem se pro druhou možnost, neb jsem měl v Pace termín, ale radost jsem z překonávání brázd neměl. No ano, tenhle titulek použil Jiří Hlavenka již 7. února - ale když on se tak nabízí! (Titulek, ne Hlavenka). Citace s uvedením autora jsou ale, tuším, legální. A dnes budu citovat hodně, co se k tématu ACTA na netu v diskusích najde, je skutečně ohromující.
Ale autory v dalším nebudu uvádět, jelikož cituji vesměs ty, kteří proti ACTA aktivně protestují, nebudou mne za to stíhat, doufám a věřím.
... již přivítali nový rok, tak to už tady někde určitě je. Rok 2012, rok draka. A konce světa, zase jednou. Alles Gute!
... uctil památku prvního prezidenta České republiky - viz foto. Jedná se o neúřední, občanskou iniciativu, úřad, jak jsem slyšel, prý ústy pana starosty prohlásil: "Jičína se to netýká." Kde "to" opisuje úmrtí velkého člověka, světoznámého dramatika a vynikajícího reprezentanta Česka Václava Havla. Večer ostatně vypadalo místo u kašny lépe, tma je milosrdná.
Tak mi napsala inženýrka Klacková: „Fiche opatření“ - (dále jen Fiche) je stručný popis opatření stanovených MAS v souladu se Strategickým plánem leader.
No jo, tak to drobet vykrátím
Tak jsem se o víkendu v Libuni setkal (vedle rytířů, řezbářů, řezníků a pekařů) s pojmem MAS coby brány do Českého ráje. V letáčku bohužel zkratka objasněna nebyla, až internet pomohl. MAS je "místní akční skupina" a pomáhá prý dobré věci. Ovšem způsob, jakým to dělá, je nedobrý. Hned na úvodní stránce zájemcům o bližšší informace předhodí fotogalerii v podobě zazipovaného souboru, dosti absurdní řešení pro mne jako člověka, který nechce rozbalovat ani stahovat, ale jen koukat. A kdo by byl ochoten se spokojit s textovou informací, je vzápětí konfrontován s pojmem "fiche opatření". Co to je? Inu, tady už nepomohl ani internet, google mne přivedl zase jen k akčním skupinám - kruh se uzavřel a já dál nevěděl nic. Pravda, my už dům izolovali a na topení biomasou přešli před lety, takže by mi akční skupina asi stejně nepomohla, pokud ale by tomu bylo jinak a já od nich chtěl třeba pomoc s dotacemi na zateplení (což patří k nabízeným dobrým skutkům) ... No ano, pak bych se na ně stejně musel obrátit a tak bych se při té příležitosti mohl hned přeptat.
Jsa však od nátury zvědavý, obrátil jsem se stejně. O vysvětlení jsem poprosil manžerku místní akční skupiny - kdysi se tomu postu říkalo, nakolik si vzpomínám, velitel partyzánského oddílu.
Na odpověď napjatě čekám.
V posledních dnech jsem hned dvě pracovnice městského úřadu slyšel hovořit o profesionálních fotografech. První z nich mi zavolala, že potřebuje nafotit instalaci ve Valdštejnově lodžii, přičemž pravila: :Měli jsme tam profesionálního fotografa, ale bohužel nám fotky nedodal." Druhá pak litovala, že se na festival barokních divadel nedostavil profesionální fotograf, který přislíbil akci dokumentovat, přičemž s mírným údivem zmínila: "A přitom má opravdu velký aparát." Inu, čekal bych, že si o takových věcech dívky povídají spíše s vyloučením mužské části veřejnosti, ale to není, co mne zaráží nejvíce. Za nanejvýš udivující považuji, že tyto lidi vůbec někdo počítá mezi profesionály. Myslel jsem si, že profesionální fotograf dodá slíbené fotografie potažmo se zúčastní akce, na niž přislíbil přijít za účelem pořízení fotodokumentace. To jsem se ovšem očividně zmýlil, záleží na rozměrech (foto)aparátu. Z tohoto pohledu profesionálních fotografů razantně přibývá, jelikož z neznámých důvodů rozměry digitálních fotografických přístrojů neustále rostou. Když jsem toto téma probíral se ženou, (dů)vtipně nastínila blízkou budoucnost, kdy se budou městy potloukat davy lidí s mohutnými bednami na rozměrných stativech, tedy s technikou, svými rozměry připomínající počátky ušlechtilého fotografického řemesla, a budou se tvářit "profesionálně".
Samozřejmě, jde o image, podobně jako když někdo překonává oněch šest kilometrů hladce asfaltované vozovky mezi bydlištěm a pracovištěm v SUV se spotřebou 22 l na 100 km. Ovšem skutečná profesionalita se vytrácí, ať už proto, že takový fotograf padne vysílením pod váhou výzbroje 196 m od svého ateliéru, nebo - jsa fyzicky lépe vybaven - fotky neudělá, jelikož se nedokázal rozhodnout, který ze svých šestnácti objektivů nasadí na které z pěti těl (pro Čechy: bodies), otloukajících mu tělo (pro Čechy: trup).
Požadované fotografie jsem udělal se svým NX10 - troufám si tvrdit, že v kvalitě více než postačující pro zamýšlenou internetovou prezentaci či předpokládaný tisk kalendáře formátu 15 x 15 cm.
... má právě docela zajímavou výstavu: Udělej si sám. Lidová tvořivost, Beatles v realistickém stylu reálného socilaismu (cosi jako "dva partyzáni likvidují německou tankovou divizi"), výrobník mrtvé a živé vody, ústící do jedné sklenice, kde se vody patrně zneutralizují a je tedy možné je bez obav z oživení či umrtvení pít - a spousta šrot připomínajících šrotovníků, sekaček na trávu, drtičů čehokoli ... Poněkud mne zneklidnil traktůrek, složený z komponentů vozů Ford a GAZ - podobnou slepovací technikou, kombinací americké a sovětské techniky, byl, nakolik jsem coby část veřejnosti informován, realizován také Temelín. Zda tento obrázek v někom probudí důvěru v českou jadernou energetiku?
"Nedostatek energie vede globálně neustále k ohromnému počtu obětí, projevujících se například ve vysoké dětské úmrtnosti, v nízké střední době života a frekvenci mnoha závažných onemocnění, nemluvě již o umírání z hladu.“
Napsal jaderný fyzik František Janouch v Lidovkách.
V souvislostech jeho článku, propagujícího zářivou budoucnost jaderné energetiky, mne tento výrok vede k domněnce, že pan Janouch by rád postavil například v Africe několik jaderných elektráren a tak snížil dětskou úmrtnost atd.
Ovšem v zemích, zasažených radioaktivním spadem z černobylské elektrárny, se zvýšil počet potratů, mrtvě narozených dětí, závažně postižených dětí a dětí s oslabeným imunitním systémem a tedy pravděpodobně nízkou dobou dožití. Nebýt výdajů na odstraňování následků havárie, patrně by tam též méně lidí hladovělo. Zda havárie v Japonsku připěje ke kvalitě života tamních obyvatel? A skutečně neexistuje jiná energie než elektrická?
Země, v nichž se vyskytují problémy autorem článku zmiňované, jsou na jedné straně většinově politicky nestabilní a je tedy velmi odvážné plánovat v nich zařízení, produkující odpad, který bude třeba bezpečně uložit na tisíce let – to je ostatně problém, který není vyřešen ani v Evropě či USA. Na druhé straně mají tyto země značný potenciál obnovitelných zdrojů - slunce, voda, bioplyn -, jehož využití je bezprostředně možné, nevyžaduje velké investice (a že ony země prostředků nazbyt nemají je součástí jejich problémů, pravda?) a do budoucna představuje jistotu, nikoli riziko.
A nezmínit rizikovost jaderné energetiky prostě nejde. Přes všechna technická opatření jde o riskantní technologii, nikdy nesmíme opomenout lidský faktor – žijeme ve světě, kde každodenně milióny lidí vypínají počítač kliknutím na tlačítko start.
... mám rád. Zvláště ty, ve kterých něco vyhraji. To se ale nepodaří vždycky - zvláštní, pravda? Ale teď alespoň v jednom případě chápu, proč tomu tak je, totiž v případě digimaniaka pana Polívky. Ten mi onehdy vyřadil ze soutěže snímek, protože "neodpovídal podmínkám". Je to obrázek vlevo a nevyhovoval, protože se prý jedná o fotomontáž. Inu, šéf časopisu o fotografii nepoznal rozdíl mezi stroboskopickým bleskem a fotošopovou skládačkou. A já si jej dovolil poučovat - jaká to drzost! Očividně nezapomněl, důvod k vyřazení mých snímků s tématem tance (vpravo) byl však nyní subtilnější: "fotografie byly vyřazeny z důvodu nesplnění kritérií pro zařazení - musí mít nějakou kvalitativní úroveň". Inu, s tím se polemizovat nedá, "nějaká kvalitativní úroveň" je velice neurčité měřítko. Polívkový vkus pak je polívkový vkus a je-li současně Polívka šéfredaktor ... Nicméně, při pohledu na některé snímky, které nebyly vyřazeny a tedy očividně splnily digimanovy nároky na kvalitu, se nemohu ubránit dojmu, že zde nešlo výlučně o fotografická kritéria .
