Bill Gates...

...už patrně neusiluje o titul nejbohatšího muže planety a Microsoft dal veřejnosti zdarma rozkošnou hračku: Photosynth.
Co bych dlouze vyprávěl, mrkněte se sami:
http://photosynth.net/userprofilepage.aspx?user=pprokes

Domluvit se...

...mnohdy není snadné. Pak nechť platí "každý sám za sebe".

Satanské verše...

...improvizoval Petr Kábrt na zatím poslední vernisáži v lodžii; tedy, pokud akceptujeme tvrzení pana Kužela (který zde své obrazy, krásné i legrační, představil veřejnosti), že Petr stál modelem pro jeho čerty. "Fialová srnka pila asfalt z hrnka" - co na to arabští fundamentalisté? Doufejme, že se Petr nebude muset skrývat, byla by to škoda.
Aby ostatně pan Kužel mohl své obrázky pověsit, museli nejprve bratři Hochmanové ty své svěsit. Také derniéra se obešla bez body paintingu, z technických důvodů (modelka údajně příliš brzy vypila příliš mnoho piva) - tedy Bob předvedl alespoň face painting, jak dokládá také mé nové profil foto.
-------------------------------------------------------------------------------------------------

"No, pro vás...",

pravila má dávná kamarádka z rodné Ostravy, když jsem jí ukazoval záznam z jednoho vystoupení divadla na Valdické bráně, "...pro vás to stačí." Ona totiž kamarádka dělá divadlo s D a možná ještě s O.
Ale nám to stačí, souhlasím. Pobavíme se, potkáme pár známých a dáme si dvojku. A někdo si třeba i zatelefonuje.

Reakce?

Opravdu nevím: byla to reakce na mou kritiku městského webu nebo mám poděkovat paní Z., která se již natolik zotavila..? Prostě jsem jako "Vážený pán" dostal od města Jičína pozvánku na vernisáž, poprvé v mém dlouhém životě, dokonce měl na otevření výstavy méně známých obrázků (vlevo) malíře Radka Pilaře mluvit pan starosta... No, nemluvil, ale stejně, bylo to dobrý, hlavně takové ty maličké šunkové rolky.

.
A samozřejmě patří k pořádné vernisáži hudba
Tu měl ostatně Jaromír lepší, řekl bych. Inu ano, ony se sešly v zámku a jednom dni vernisáže hned dvě. Fotky z nich jsou (alespoň ty moje) docela pěkné a tady.
Ještě k té Jaromírově hudbě: tak jsem si vzpomněl, že jsem onehdy na jedné výstavě v galerii dělal záznam vystoupení pana Ondrůška - tedy je ode dneška na youtube, do třetice.

Dramatické scény...

...se nedávno odehrávaly před Rumcajsovou ševcovnou: divoký lov divokého zvířete, patrně uniknuvšího z nedostatečně zabezpečené klece (jak neopatrné!), skončil naštěstí odchycením výtržníka (z německého Ausreißer) jinak mírumilovnými, ovšem vždy angažovanými občany města; nikdo nepřišel k úhoně. Díky, čačtí lovci!
















Drama se rovněž odehrálo, byť jen v mé mysli, o několik dnů později na vernisáži fotografiií Jitky Pírkové. Slavnostní řečník si hrál s německými slovy a můj vnitřní boj byl o tomhle: mám to říct, nemám to říct?
Mlčel jsem. Neřekl jsem nikomu, že když se z globetrottera udělá Globetrottel, určitě to není lichotka. Údajně jsme si to my přítomní němčináři měli nechat líbit jako odvozeninu slova Gebirgstrottel, no jo. Ale, pane doktore, když víte, že Trottel je spíše blb, než co jiného, (výchozím slovem pro Vaši hříčku by mohl být také Dorftrottel, tedy vesnický idiot - jistě si teď každý sám odvodí, co asi značí Globetrottel, pravda?) - to si ten člověk, o kterém jste hovořil, určitě nezasloužil. Asi by se ten vtípek uplatnil lépe jinde, vhodnější příležitost by se jistě nemusela hledat dlouho.

Ale jak říkám, neřekl jsem nic. Nakonec: pan řečník to snad nemyslel zle. A nechtěl jsem rušit všeobecné nadšení nad dílem paní Jitky . Tedy jsem raději mlčel a fotil: Obrázky z výstavy.

Město Jičín...

...má své webové stránky: www.mujicin.cz. A na nich připomíná nedávné slavnosti způsobem, který mne donutil zase jednou napsat panu starostovi:

Vážený pane starosto!

Nevím, kolik stály letošní valdštejnské slavnosti, ale řekl bych, že měly stát ještě o pár stokorun více - pak by možná zbylo také na jejich slušnou prezentaci na webových stránkách města. Možná Vám nepřipadá tak důležitá, nicméně uvažte, prosím, že virtuálních návštěvníků může být výrazně více, než fyzicky přítomných v ony dny a v Jičíně.
Mé výhrady vůči zmiňované prezentaci jsou následující:
1. Německá verze je prostě děsivá. Dovoluji si v příloze zaslat její text s označením alespoň těch nejhrubších chyb - třeba si budete přát vědět, pod čím jste to vlastně podepsán. Pokud ostatně autor/ka "překladu" bude mít zájem, rád vysvětlím, v čem chyby dělá; než se ale němčinu doučí, měl/a by od podobných veřejných vystoupení dát ruce pryč. (Zase pro zdejší kraj typický překlad, skládaný se slovníkem v ruce a venkoncem bez pochopení textu, takže třeba z montgolfiéry vypouští vzduch, nikoli montgolfieru do vzduchu, Valdštejn namísto příjezdu do města je vzat na nebesa - atd. aj. a pod.)
2. Fotografie jsou strašné, navíc pak, jelikož jejich autor/ka očividně nedokáže fotografovat jinak, než za vydatného slunečního světla, se za snímky z roku 2008 vydávají jiné, pořízené během dřívějších valdštejnských dnů, což skutečně nezvyšuje důvěryhodnost městského webu.
Zda se někdy dočkám nějaké reakce? Nevím - mé dosavadní zkušenosti jsou ale spíše negativní. Nakonec: jako cizinec svůj hlas panu starostovi stejně dát nemohu, takže co se mnou, pravda? Ale tu šanci odpovědět mu dát musím, považuji to za slušné.

Ach ano - ty slavnosti prý stály nějakých 800 000,- Kč, doneslo se mi mezitím.

Na náměstí...

...ještě pan Lédl popíjel pivo, na velkém nádvoří zámku již mezitím vznikala kulinářská verze Valdštejnovy krajinné kompozice a Robert připravoval vzlet montgolfiery (pro nával práce se k sobotnímu večeru mohu vrátit až teď); za tmy bylo oboje ještě působivější, ovšem jen obtížně fotografovatelné, zejména neovladatelnými digitálními automatikami - pro jejich nebohé majitele jsem nastrkal pár snímků, které by snad mohly projít, do tohohle alba; nejen pro ně, samozřejmě.
A pokud budu mít více času, zkusím ještě sestříhat a slepit nějaké video z kulturní události roku, totiž večerního ohněstrůjného vystoupení Valdštejnova; bylo to legrační, vážně.

Pavel Buchart...

...vystavuje ve Valdštejnově lodžii své fotografie Jičína a okolí - pokud Vám imponují filtry fotošopu, běžte se kouknout; Pavel sice už ukázal, že umí dobrou fotku, ale že by zrovna tyhlety byly Fotografie s velkým F, jak tvrdí plakátek... A pozor: ona je ta výstava tak trochu děvka! Prodejná!

Do alba jsem přidal pár snímků ze druhého dne valdštejnských slavností.

Petr Kábrt...

...je velice milý člověk - bez ohledu na to, jak na téhle fotce vypadá. A právě jemu jsem slíbil dát na net ještě dnes obrázky z dnešního zahájení valdštejsnkých dnů v Jičíně - jsou v tomhle albu. A stihl jsem to, Petře, ještě před půlnocí - i když za pět minut dvanáct.

Dobrý den Pane Prokeš

Takto mne oslovil jistý dobrák, aby pokračoval (i nadále gramaticky nesprávně) nabídkou služby, haha. Prý si prohlédl mou webovou stránku a tak mi nabízí, že mi ji udělá znovu a lépe... Inu dobrá, za svou nevinnou snahu ukázat případným zájemcům několik fotografií jsem si už musel vyslechnout leccos, prý špatně napsaný HTML kód třeba... Nejhezčí zatím bylo označení mé stránky za "sektářskou", bohužel bez toho, že by mi kritik třeba jen naznačil, jakou/kterou sektu s mými obrázky horolezců, Jičína či Valdštejnovy lodžie spojuje...
Takhle přímo jsem to ale dostal až teď. "Máš to, kemo, fakt k posrání, ale neboj, já ti to podělám víc", smím-li volně převyprávět nabídku firmy accesible.cz s.r.o. A Witkovský Radek jde ochotně ještě dál: vše potřebné mi napíše, nafotí ... A dokonce přidá počitadlo přístupů ZDARMA!!! Na netu ojedinělá a nesmírně výhodná nabídka, pravda?
Ovšem již v oslovení tohohle spamu tři gramatické chyby, ve vlastním textu nesčetné další - a jak chce tenhle týpek nafotit fotky pro prezentaci mých fotek, mein Gott?!
Prý za ně mluví "mnoho spokojených zákazníků", mezi nimi hotelsternberskýdvur; tomu dodali stránku, kterou zachycuje úvodní obrázek.
Díky, Radku, ale už mi nepiš!

Sobrada

Zadal jsem tohle heslo googlu a seznamu, dal jim hledat ve světě a v Čechách. Tady jsou výsledky:

sobrada

sobrada

Naše víska je členem až té druhé, novější sobrady. A jak jsem se zmiňoval před dobou delší, než jeden rok, prezentuje se ohavnými fotografiemi. Přitom je zde tolik hezkých zákoutí...









Díky hlavní silnici, procházející obcí, vznikají pak nová a nová zátiší. Jejich autoři se nespokojují s prvním pokusem a svá díla neustále vylepšují. Zvláště mne upoutalo, že byť se patrně mezi sebou neznají, dokáží svorně spolupracovat - pravda, jejich technika je všeobecně rozšířená a hojně používaná, to ale neubírá jejich usilovnému snažení na důstojnosti. Zde malá série:

Ani zrno nazmar!

Vařil jsem si ráno kafe, instantní, ne ale úplný prášek, spíše taková zrníčka... a rozsypal jsem, ospalý, něco vedle hrníčku. Zvolal jsem tedy slogan, který se lidem mého věku pojí s kampaněmi socialistického zemědělství - a náš třináctiletý Jakub se zamyslel: "Ani zrno nazmar? Tohle už jsem přece někde slyšel... Nebo četl? Kde já jsem to jenom..? Aha! Jules Verne, Tajuplný ostrov!"
Zdá se, že ta trapná srpáčská epizoda už je definitivně za námi.

Ostalgie

Tábořiště u jinolických rybníků se během posledního víkendu vrátilo asi tak 33 roky zpátky. Spousta trabantů, ve vodě se cákaly jejich otužilé posádky - sice většinou české, ovšem tohle bakelitové vozítko od svého majitele prostě jistý stupeň bezcitnosti vůči vlastnímu tělu vyžaduje, bez ohledu na národnost, náboženství, pohlaví a třídní příslušnost - a nechyběly samozřejmě nápisy špatnou němčinou; ale ty jsou tady snad pořád, jakási vzpomínka na doby, kdy kemp ovládali naši spolubojovníci za lepší zítřky, tedy dederoni.
Trabanty také oplatily husitům jejich spanilé jízdy a navštívily město Jičín. Pod věží se jich prý sešlo dobrých (?) 120. Pár obrázků je k vidění v albu.

Děkujeme!

Je to hezké, když jsou lidé kolem mne zdvořilí. Například na toaletě jisté jičínské hospody jsem kdysi nad pisoárem viděl nápis: Děkujeme, že nám ukradené peněženky neházíte do záchodů. Radostné je též vždy znovu a znovu ocenění mé chápavosti: Vlak má zpoždění, děkujeme za pochopení. Ovšem zač vlastně mi děkuje tento nápis z Volfovic cukrárny v Jičíně, to už jsem nepochopil.
Ne, nebudu o tom přemýšlet. Smiřuji se stále více s faktem, že život je plný mystérií.

Kádři manažeři

Frontové noviny onehdy přinesly výsledek průzkumu, který mezi českými manažery prováděla pražská VŠE. Češi by prý v zahraničí neobstáli, soudí manažeři.
Vzpomínám si, že v místě mého prvního působiště na maloměstě v Německu, před mnoha lety, žila venkoncem úspěšná rodina z Čech. Ve Frankfurtu, kde jsem strávil dosti dlouhou dobu, tak tam byla poměrně početná česká komunita - a obstáli Češi docela dobře. Podobné zkušenosti ze vzdálenějších míst popisuje v různých knihách třeba pan Škvorecký.
To ovšem není žádný vědecký výzkum, pravda? Nicméně: rozpor mne znepokojuje téměř stejně, jako minule ta zakázaná nepovolená skládka. A hledám vysvětlení. Vidím tři možnosti:

1) Před sametovým převratem vyháněli komančové s oblibou lidi aktivní, angažované, inteligentní a vzdělané, kteří své schopnosti po příchodu do normálních podmínek konečně mohli uplatnit a tedy měli úspěch; poznámka na okraj: nevyhnali je všechny, samozřejmě bych si nikdy nedovolil tvrdit, že v komunistickém Československu zůstali jen lenoši a hlupáci. Nicméně k jakémusi výběru tady docházelo.

2) Výzkum byl prováděn na zakázku. Vzhledem k tomu, že jej dělala škola, z níž, tuším, vzešel také ekonom formátu staronového českého prezidenta, kterému ekonomika natolik přešla do krve, že ani v prezidentské funkci neodolal a vkročil do tarifního jednání mezi vedením a zaměstnanci mladoboleslavské Škodovky ("soudím, že dělníci by opravdu, ale opravdu neměli dostat přidáno"), což se na prezidenta opravdu, ale opravdu nesluší, dokáži si představit takovouhle objednávku: ukažte jim, jak jsou nemožní, ať si nemyslí, že by mohli dostat víc.

3) Manažer se ráno podívá do zrcadla a v návalu upřímnosti si přizná: ne, Češi se v zahraničí uplatnit nemohou.

Vzpomínám v posledním bodě hlavně na manžery lidských zdrojů (dříve se jim, pamatuji si ještě, říkalo kádrováci), které jsem poznal, když jsem se v posledních dvou letech a v Čechách ucházel o místo. U jedné takové firmy jsem urgoval odpověď na mé Bewerbungsschreiben, tedy mi své mlčení vysvětlili: Váš dopis se ztratil. Firma vyžadovala kromě znalosti němčiny také přesnost, pečlivost a spolehlivost. Při vybojovaném pohovoru jsem pak musel odpovídat na šílenou otázku, ukazující, kde a jak personalistka žije: a nevadí vám, že vám bude šéfovat žena, navíc mladší, než jste vy?
Druhá firma, s německým majitelem, mne pozvala až po čtvrtém dopise. U pohovoru Němec a Češka. Němec: Prima, německy umí. Reakce české strany: Pro zaměstnance děláme kurzy němčiny. Němec: Mám rád pestřejší, méně přímočaré CV. Češka: Ale měli bychom vzít někoho mladšího.
Personalista třetí firmy mi pak už jen telefonicky sdělil: Máme raději ženské.

Inu, já vlastně taky.

Zakázáno je vše..,

...co není povoleno, platilo dříve. Dnes prý, co není zakázáno, je povoleno. Pravda, taky jde ještě o to, na co máme a co jsme ochotni pro to udělat, potažmo přehlédnout.
Co rozhodně nemohu přehlédnout, je tahle tabule v Podůlší. Jednak jako cyklista toho zkrátka u té silnice vidím více, druhak není zrovna malá a treťjak jsem se pořád ještě docela nevyrovnal s informací na ní. Pokud je v tomto případě nepovolená skládka zakázána, znamená to, že může být také někde nezakázaná nepovolená skládka? Asi ano, jinak by přece nebylo třeba ji zakazovat. Tedy je zcela zřejmě možná povolená nepovolená skládka (co není zakázáno, je povoleno), z čehož by vlastně mělo vyplynout, že nepovolená povolená skládka není něčím z jiného světa.
No jistě, vlastně je to naprosto jasné. Povoleno je všechno, co je zakázáno. Sen anarchisty! Škoda jen, že je na druhé straně nepovoleno všechno, co není zakázáno. Naštěstí však ne vždy, někdy je to nepovolené zakázáno. A když se opravdu daří, tak je i to povolené povolené. Nebo alespoň nezakázané.

Furt(h)...

...se něco děje, pořád něco nového je: CML si pořídil nové skleničky, totiž na víno (vida, on to tady přece jen někdo čte), já si na pracovním výletu do Hamelnu pořídil nové knížky (Walter Moers: Adolf 1 a 2; venkoncem kdekdo zná Bonker - patrně, neb je u toho disk s pohyblivými obrázky. Ale tyhle první dvě jsou také nádherné) a Česko si pořídilo nového prezidenta, ach jo. Od něj ostatně, ještě pár dnů před pracným znovuzvolením, jsem viděl zase jeden hezký výrok. Ne, nikoli ich bin wieder da, nýbrž: "Že by fosilní zdroje došly, tak tohle nebezpečí rozhodně nehrozí. " Jedno se panu profesorovi musí přiznat: je důsledný. Tak trochu jako v Mýtotesově pohádce o tvrdém chlebu, vyplývající z toho poučení zní zhruba: Stačí dostatečně dlouho vytrvat na jednom místě - a ono už se z něj stane to správné místo. V jakém že vztahu to je s tímhle výrokem pana Klause k tématu zdrojů: "Lidstvo se zatím vždy dokázalo vyrovnat s novými podmínkami"? Nevím, nevím. Pokud fosilní a tedy neobnovitelné zdroje nikdy nedojdou, nebude nutné se s tím vyrovnávat, soudím. A pokud lidstvo přecházelo od kamene k bronzu, tak jistě ne proto, že by došlo kamení. Ale já ekonomice stejně moc nerozumím, takže toho raději nechám a vrátím se do zdejšího ráje.
Jeden z obrázků, které si dnes dovoluji představit, je z autobusové zastávky kousek před Valdicemi, a těsně před ním jsem fotil příkop. Hezky to na sebe navazovalo. Je to stejně legrace: aby se automobilisté nezabíjeli nárazy do stromů, vykácíme stromy. A tak se kácí a mýtí a klestí, následkem čehož je dobře vidět, co všechno leží v příkopech. Tady za tou mísou je v pozadí dokonce počítačový monitor. Lhostejnost vládne od Hradu až k příkopu, od každého ke všem(u).
Co na to kolemjdoucí turisté? Inu, ti mají krásnou výstavu v jičínském muzeu - to ostatně asi ještě nikdy nebylo při nějaké vernisáži tak hojně navštívené. A obdivují z rozhledny zasněžené vrcholy (ovšem jen vrcholy; mimochodem: obézní působí stále méně přesvědčivě, když se vymlouvají na zimní špek - jaká zima, pravda?) Krkonoš - detaily takto vidět nejsou.
A děti nadšeně sbírají v tombole vyhrané plasty - jako třeba naše tuhle na dětském karnevale v Ká. Čínský export utěšeně roste.
Ale to už jsem zase u ekonomiky, které nerozumím. Raději sem tedy natahám ty obrázky; poslední tři ostatně, tak to je Hameln, včetně jeho známého krysaře. Zdá se, že problémy s odpadky mají také tam.